pátek 22. srpna 2008

Kapitola č. 4: Kde je?

Měsíc. To byla doba, o kterou byly posunuty Harryho závěrečné zkoušky OVCE, a po tu dobu se měl na tyto zkoušky připravovat. Otec by ho nejraději viděl sedět jen v knihovně s hlavou zavrtanou v knihách, ale on ten čas chtěl strávit po svém. Zprvu si nebyl jistý jejich rodinným uspořádáním a netušil, jak to teď bude s bydlením, ale Severus ho s radostí uvedl do obrazu. Chtěl bydlet s Calwen, Brianem a Connie v jejich domě a samozřejmě on i Calwen by si přáli, aby se k nim přidal i Harry, když bude chtít.


Harry však měl jiné plány. Požádal otce, jestli by mohl bydlet v jejich starém domě. Chtěl jim být nablízku, ale nechtěl jim nijak zasahovat do soukromí. Navíc, tak jako Connie, která byla ani ne o rok starší než Harry, si i on chtěl zařídit život po svém a osamostatnit se od rodičů.


Severus jeho prosbě rád vyhověl a přislíbil mu pomoc při opravách, do kterých se pustil právě během toho měsíce, co se měl učit. Jeho otec tím nadšený nebyl, ale když mu Harry přizvukoval že v učení rozhodně zaostávat nebude, vzpomněl si na jejich doučování z lektvarů a uznal, že jeho syn zřejmě ví, co dělá. Dospěl a on už může jen přihlížet tomu, jak si svůj život zařídí.


Harry si opravy domu skutečně užíval a spolu s mladším bratrem, který mu ochotně pomáhal při práci zažili hodně zábavy. Když se k nim nakonec přidala i Calwen s Connie a Severusem, který měl základní stavební kouzla v malíčku, jim to šlo jako po másle.


Ten měsíc utekl jako voda a Harry měl za sebou úmorný týden plný zkoušek. Jako odměnu za vydanou námahu se Calwen rozhodla uspořádat oslavu na počest ukončení jeho studia, protože přestože výsledky měly přijít až za dva týdny, nikdo nepochyboval o tom, že Harry obstál s nejlepšími výsledky. Při této příležitosti se měli konečně seznámit s Calweninou sestrou a Harry se rozhodl oficiálně představit Ginny své rodině.


Domem se šířila lákavá vůně pečeného masa a opékaných brambor, když Harry vstoupil dovnitř a za ruku vedl svou vyvolenou. Zdálo se, že všichni čekají už jen na ně. Jeho černá hlava nakoukla do obýváku a když zahlédl známou postavu sedící na gauči, překvapením vyhrkl: „Tonksová? Co ty tu děláš?“


„Čauky, Harry. Jak se máš?“ pozdravila ho mladá bystrozorka s fialovýma vlasama.


„Vidím, že se znáte. Tohle je moje mladší sestra Dora.“ uvedla Calwen na pravou míru a ukázala na pohovku, aby se posadili.


„Ano, známe se. Mimochodem, tohle je Ginny Weasleyová, moje přítelkyně, už jsem vám o ní říkal.“ představil dívčinu, která stála vedle něj a Calwen ji mile přivítala.


V tom se z kuchyně přihnalo jiné děvče a jako uragán se okamžitě vrhlo na Harryho.


„Tak jak jsi dopadl? Povídej, rychle, jinak asi umřu zvědavostí.“ chrlila ze sebe Connie a Harry koutkem oka zachytil, jak Ginny ztuhla a úkosem si prohlížela děvče, které právě tak nadšeně obskakovalo jejího přítele. Connie si toho také hned všimla a představila se.


„Já jsem Connie, Harryho budoucí nevlastní sestra a ty musíš být Ginny. Hodně jsem o tobě slyšela.“


„Doufám, že jen dobré věci.“ usmála se Ginny a značně se jí ulevilo.


„Samozřejmě, měla bys slyšet, jak o tobě Harry mluví. Je do tebe úplně blázen.“ pošeptala jí, ale Harry její slova zachytil a jeho tvář zalil ruměnec. Od dalších podobných řečí ho zachránila Calwen, která se zeptala na Severuse.


„On tu není?“ zarazil se Harry, překvapený, že by si jeho otec nechal něco takového ujít. Teda, až doteď jsem si myslel, že by si nenechal ujít oslavu, ale kdoví.


„Možná má nějakou prácičku pro Brumbála.“ navrhla Tonksová jedno z možných řešení.


„Neviděla jsem ho od rána a myslela jsem, že přijdete spolu.“ zamumlala Calwen trochu znepokojeně.


„Však on se ukáže, neboj sestřičko.“ uklidňovala ji Dora a Harry s ostatními se přidali.


Čekali s večeří ještě dvě hodiny, ale Severus se neobjevil. Harry se ho pokoušel zastihnout přes přívěsek, jehož obě části ještě donedávna stále nosil na krku, ale jen co se Severus vrátil, dostal od Harryho svůj přívěsek zpět. Jenže ať se snažil jakkoli, odpověď nepřicházela.


Večeře tedy proběhla v napjatém tichu a když Calwen vyjádřila obavy, že se mu mohlo něco stát, vrhl na ni chlapec jeden z přísných pohledů, které byly tak podobné těm Severusovým, že raději hned ztichla. Nesměli hned myslet na nejhorší a ona věděla, že Harry má pravdu. Navíc, nebylo by dobré rozebírat to před Brianem.


Hodiny plynuly a osoba, kterou očekávali se stále ještě neukázala.


„Možná byste měli jít domů.“ navrhla nakonec Calwen, ale Harry s ní nesouhlasil.


„Počkáme tu s tebou, doprovodím Ginny domů a za chvíli jsem zpátky. Snad se mezitím vrátí.“ zadoufal a jen co se rozloučili, přemístil se s Ginny k Doupěti.


„Myslíš, že se mu skutečně mohlo něco stát?“ zeptala se ho s obavami a pohlédla do jeho smaragdových očí.


„Nechci na to ani pomyslet. Nesmí se mu nic stát. Ne, když jsme konečně zase spolu jako rodina.“ povzdychl si a poddal se jejímu uklidňujícímu objetí.


Až do rána pak seděli on, Calwen a Tonksová v obýváku a každý si v duchu promítal ty nejhorší scénáře, které mohly způsobit, že Severus nepřišel.


„Co budeme dělat, jestli se neukáže?“ zeptala se Calwen roztřeseným hlasem.


„Uvidíš, že přijde. A jestli ne, hned ráno půjdu za Brumbálem. Najdeme ho, neboj se, Calwen.“ ujišťoval ji, ale v tom se otevřely dveře a dovnitř proniklo světlo právě vycházejícího slunce.


„Koho chcete hledat?“ ozval se unavený hlas muže, který vstoupil.


„Kde jsi byl celou noc?“ obořili se na něj Harry i Calwen současně. V jejich očích mohl vidět výčitky i úlevu, když ho zahlédli.


„To je moje věc. Spíš by mně zajímalo, proč nespíte.“ odsekl místo odpovědi.


„Čekali jsme na tebe včera s večeří. Harry včera dokončil všechny zkoušky a měli jsme to oslavit.“ vysvětlovala Calwen a výraz její tváře prozrazoval, že se zlobí. Zato ta Harryho vyjadřovala něco jiného… zklamání. Severus ucítil výčitky svědomí, když si uvědomil, že zklamal svého syna, ale doufal, že mu to bude moct nějak vynahradit.


„Promiň, Harry. Zapomněl jsem na to, ale i tak bych nemohl přijít. Vynahradíme si to, co říkáš?“ navrhl, ale Harry jen zakroutil hlavou.


„Zapomeň na to, o mně nejde, ale báli jsme se o tebe.“ odvětil Harry a prošel okolo otce ven z místnosti.


„Do kotle.“ zamumlal Severus podrážděně a chtěl jít za ním, když mu zrak padl na gauč, kde ještě stále seděla Tonksová.


„A ty tu děláš co? Doufám jen…“ koktal a v tom mu došlo, že žena na gauči je jeho budoucí švagrová. „Ještě tohle mi chybělo ke štěstí zamumlal a vytratil se z obýváku, mumlajíc něco o tom, že jde spát.


„Starý dobrý Severus.“ odfrkla si Tonksová a přešla k sestře, aby ji utěšila.


„Nevím, co se děje, ale tohle nebylo poprvé, co takhle zmizel a vrátil se až ráno a příšerně unavený. Co když… možná má někoho jiného.“ koktala Calwen znaveně.


„To je hloupost. Určitě se to dá nějak rozumně vysvětlit, Calwen. Severus tě má rád a nikdy by se tě nevzdal.“ ujistil ji Harry, který se přišel rozloučit. Teď, když se jeho otec vrátil, mohl se jít vyspat i on a nechat ty dva, aby si to mezi sebou vyříkali.


„Ale kam teda chodí? Přesně to samé se stalo před měsícem. Tehdy jsem skoro umřela strachy, že se mu něco stalo.“


„Nevím, co se děje, ale zkus se ho zeptat. Možná ti to řekne, ale určitě bych se nebál toho, že má někoho jiného. A jestli to neřekne tobě, slibuji, že to z něj dostanu, ale teď už půjdu. I ty by sis měla odpočinout, Calwen. Tonksová, dáš na ni pozor?“


„Jasňačka, Harry. Postarám se o svou sestru a ty zjisti, co je se Severusem.“ přikývla a vyměnili si s Harrym výmluvné pohledy. Měli své podezření, ale oba doufali, že se mýlí a věci jsou jinak, než se zdají.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Ted sem to prave odhalil.......Severus je vlkodlak!!!

Anonymní řekl(a)...

ted sem to odhalil..severus je vlkodlak!!!