pondělí 23. července 2007

10. kapitola - Kráturův příběh

Dalšího rána se Harrry probudil brzy, zachumlaný do spacáku na podlaze. Proužek oblohy prosvítal v mezeře mezi těžkými závěsy. Byla studená na pomezí mezi nocí a časným ránem, tmavě modrá jako inkoust. Bylo naprosté ticho, kromě slabého, pomalého oddechování Rona a Hermiony. Harry přelétl pohledem temné stíny, které se vytvořily na podlaze po jeho boku. Ron ve spánku vypadal skoro až udatně, což dotvrzovala Hermiona, která spala na polštáři, který si vzala z pohovky a její silueta tu Ronovu převyšovala. Její ruka byla stočená na podlaze s prsty jen několik centimetrů od Ronových. Harryho napadlo, že se asi drželi za ruce, když usínali. Ta myšlenka ho naplnila pocitem zvláštní osamělosti.

Podíval se na potemnělý pavučinami pokrytý strop. Ještě před méně, než 24 hodinami stál na sluncem zalité zahradě v Doupěti a čekal na svatební hosty. Připadalo mu, jako by od té doby uběhla celá věčnost. Co bude dál? Ležel na podlaze a myslel na viteály, na skličující, obtížný úkol, který mu tu zanechal...Brumbál...

Žal, který ho ovládal od chvíle, kdy Brumbál zemřel, byl teď jiný. Obvinění, která si vyslechnul od Muriel na svatbě se uhnízdili v jeho hlavě jako nemoc, která se teď snažila nakazit všechny jeho vzpomínky na čaroděje, kterého si tak idealizoval. Skutečně mohl Brumbál něco takového dopustit? Mohl být jako Dudley a netečně přihlížet takové hrubosti dokud se nezačala jeho samotného bezprostředně týkat? Skutečně se otočil zády k týrání a věznění své vlastní sestry?

Harry přemýšlel o Godrikově dole, o hrobech, o kterých mu Brumbál nikdy neřekl a o těch zvláštních předmětech, které jim Brumbál bez vysvětlení zanechal ve své poslední vůli. Ze tmy ho zaléval vztek. Proč mu to Brumbál neřekl? Proč mu to nevysvětlil? Doopravdy se Brumbál o Harryho staral nebo byl Harry jen nějakým nástrojem, kterému ale nikdy nevěřil a nespoléhal na něj?

Harry už dál nemohl jen tak ležet s hořkými vzpomínkami na společnost. Musel něco dělat, aby se rozptýlil. Vylezl ze spacáku, vzal si svou hůlku a tiše vyrazil ven z pokoje. Na odpočívadle zašeptal: „Lumos“ a ve světle, které vydávala jeho hůlka, začal stoupat po schodech nahoru.

Na druhém odpočívadle byla ložnice, ve které on a Ron spali, když tu byli minule. Vešel dovnitř. Dveře šatníku zůstali otevřené a noční prádlo bylo rozházené po posteli. Harry si vzpomněl na převrženou trolí nohu dole v hale. Někdo prohledával dům ještě potom, když odtud řád odešel.

Snape? Nebo možná Mundungus, který odsud ukradl už hodně věcí před i po Siriusově smrti. Harryho pohled doputoval až k obrazu, na kterém byl občas portrét Phinease Nigelluse Blacka, Siriusova pra-pra-dědečka, ale tentokrát byl prázdný, až na špinavý pruh pozadí. Phineas Nigellus očividně trávil noc ve svém portrétu v ředitelově pracovně v Bradavicích.

Harry pokračoval po schodech nahoru až na nejvyšší odpočívadlo, kde už zbývaly pouze dvoje dveře. Na prvních, přímo proti němu byl navrtaný štítek „Sirius.“ Harry ještě nikdy v ložnici svého kmotra nebyl. Otevřel dveře, držíc při tom hůlku co nejvýš to šlo, aby viděl tak daleko, jak jen to bude možné. Místnost byla prostorná a kdysi musela být i docela hezká. Stála tu velká postel s vyřezávaným dřevěným čelem, ve zdi bylo vysoké okno orámované dlouhými sametovými závěsy a ze stropu visel lustr obalený prachem se svíčkami stále ještě zasunutými na svých místech, ze kterých jako rampouchy visely prameny ztuhlého vosku. Souvislá vrstva prachu pokrývala obrazy na stěnách i celou postel a mezi lustrem a velkou dřevěnou skříní byla natažena obrovská pavučina. Když Harry postoupil dál do místnosti, vyrušil malou myš.

Ještě jako mladý polepil Sirius stěny tolika obrázky a plakáty, že už bylo vidět jen velice málo ze stříbrošedého potažení stěn. Harry mohl jenom předpokládat, že Siriusovi rodiče nebyli schopní zrušit kouzlo trvalého ulpění, které drželo plakáty na zdi, protože bylo jasné, že vkus svého prvorozeného syna nesdíleli. Sirius se asi hodně snažil, aby co nejvíc znechutil své vlastní rodiče. Bylo tu několik velkých šarlatovo-zlatých praporů Nebelvíru, jenom proto, aby se co nejvíc odlišil od zbytku rodiny, která byla celá ve Zmijozelu.

Také na stěnách viselo několik fotek mudlovských motorek a dokonce (Harry obdivoval Siriusovu odvahu) několik fotek mudlovských děvčat v bikinách. Harry určitě věděl, že to jsou mudlové, protože jejich obrázky byli poněkud statické – jejich úsměvy a namalované oči byly na obrázcích jako zamrzlé. Jako kontrast k tomu všemu tu visela na zdi pouze jediná kouzelnická fotografie, což byl obraz čtyř bradavických studentů stojících ruku v ruce vedle sebe a smějících se do foťáku.

Se záchvěvem štěstí Harry poznal svého otce. Jeho nepoddajné černé vlasy mu stály úplně stejně jako Harrymu a stejně jako on nosil brýle. Vedle něho byl Sirius, docela hezký; jeho lehce nabubřelou tvář, o tolik mladší a šťastnější, než byla teď ta Harryho, nikdy neviděl naživo. Po Siriusově pravici stál Pettigrew, víc než o hlavu menší, buclatý s prázdnýma očima, plný štěstí, z přítomnosti v tomhle nejúžasnějším gangu s těmi největšími rebely, jako byli James a Sirius. Po Jamesově levici stál Lupin, trochu ošumnělý, ale se stejným výrazem štěstí pramenícím z toho, že někam patří a nalezl sám sebe...nebo to bylo prostě jenom proto, že Harry věděl, co se dělo dál? Pokusil se sundat obrázek ze zdi – byl teď vlastně jeho – Sirius mu nechal celý dům – ale ani se nepohnul. Sirius nedal svým rodičům žádnou šanci, aby mohli sundat jeho výzdobu.

Harry se rozhlédl po podlaze. Obloha venku už se začínala rozjasňovat. Paprsek světla ukázal na podlaze kusy papíru, knihy a menší předměty rozházené po koberci. Siriusův pokoj byl očividně také prohledán, i když jeho obsah se zdál z většiny, pokud ne úplně, bezcenný. Několik knih bylo tak hrubě pohozeno, že pár jejich stránek leželo vytržených na podlaze.

Harry se sehnul, několik papírů sebral a prohlédl je. V jednom z nich poznal součást starého vydání Dějin čar a kouzel od Bathildy Bagshotové, další náležel k manuálu na opravu motorky. Třetí byl rukou psaný a zmuchlaný. Vyhladil ho a četl:

„Drahý Tichošlápku,
Mnohokrát ti děkuji za dárek k Harryho narozeninám! Hned si ho oblíbil. Je mu rok, a už pošilhává po koštěti a vypadá tak šťastně. Přikládám i obrázek, tak se můžeš sám podívat. On sice může vyletět maximálně 2 stopy vysoko, ale už skoro zabil kočku a rozbil vázu, kterou mi poslala k Vánocům Petunie (té ale není žádná škoda). James samozřejmě myslí, že je to děsná sranda a říkal, že z něj jednou bude velký hráč Famrfpálu, ale museli jsme sklidit všechny ozdoby a nemůžeme z něj ani minutu spustit oči, když si s ním jde hrát.

Oslava byla velice klidná – jenom my a stará Bathilda, která na nás vždycky byla moc milá a je zblázněná do Harryho. Je nám tak líto, že jsi nemohl přijít, ale Řád má přednost a Harry stejně ještě není tak starý, aby věděl, že vůbec má narozeniny! James je dost otrávený, že tu musí tvrdnout – snaží se to nedávat najevo, ale stejně to vím. Navíc Brumbál má ještě pořád jeho neviditelný plášť, takže nemá šanci jít ani na malinkou vycházku. Kdybys nás mohl navštívit, určitě by mu to zvedlo náladu. Červíček tu byl minulý víkend. Vypadal trochu smutně, ale to bylo asi tou událostí s McKinonovýma. Já jsem brečela celý večer, když jsem se o tom doslechla.
Bathilda nám celé dny vypráví ty nejzajímavější příběhy o Brumbálovi. Nejsem si jistá, jestli by byl rád, kdyby se o tom dozvěděl! Nevím, jak moc tomu mám věřit, protože se mi zdá nemožné, že by Brumbál


Harrymu z toho běhal mráz po zádech. Chvíli nehybně stál, ten podivuhodný kus papíru svíral v třesoucích se prstech, zatímco v jeho žilách se jako nějaké malé erupce šířily směsi radosti a smutku zároveň. Dokymácel se až na postel a sedl si.

Znovu si přečetl celý dopis, ale už z něho nedokázal vyčíst jakýkoliv další smysl, než ten, který pochopil napoprvé a tak jen dál zíral na ten rukou psaný text. Všiml si, že „k“ píše úplně stejně, jako ho psal on sám. Ještě znovu prošel celý dopis, aby našel každé z nich a každé ucítil, jako malou vlnu štěstí, která se mu rozlévala všude po těle. Ten dopis byl neuvěřitelný poklad, důkaz, že Lily Potterová doopravdy žila a její vřelá ruka svými pohyby po kusu pergamenu nanášela inkoustem psaná slova o něm, o Harrym, o svém synovi.

Netrpělivě si otřel vlhké oči, znovu si přečetl celý dopis, tentokrát se ale soustředil na jeho obsah. Bylo to jako naslouchat hlasu, který si napůl pamatoval.
Měli kočku...možná zahynula stejně jako rodiče v Godrikově dole...nebo utekla, když už nebyl nikdo, kdo by jí krmil...Sirius mu koupil jeho první koště..Jeho rodiče se znali s Bathildou Bagshotovou. Představil je Brumbál? „Brumbál má ještě pořád jeho neviditelný plášť...“ Bylo v tom něco srandovního...

Harry se na chvíli zastavil uvažujíc o matčiných slovech. Proč vzal Brumbál Jamesovi neviditelný plášť? Harry si dobře pamatoval na to, jak mu ředitel kdysi řekl: „Nepotřebuji plášť, abych mohl být neviditelný.“ Možná ho potřeboval nějaký jiný člen řádu a Brumbál jen zorganizoval jeho přesun? Harry pokračoval...

„Byl tu Červíček...“ Pettigrew, zrádce, vypadal smutně? Bál se, že vidí Jamese a Lily naposledy v životě?

A na konec znovu Bathilda, která vyprávěla neuvěřitelné historky o Brumbálovi. „Zdá se nemožné, že by Brumbál...“

Že by Brumbál co? Ale byla spousta věcí, které zněly ve spojení s Brumbálem neuvěřitelně. Třeba, že jednou dostal špatné známky z testu z přeměňování...
Harry se podíval ke svým nohám a prohlížel podlahu. Možná tu zbytek dopisu někde je. Dychtivě kolem sebe rozhazoval papíry, otvíral knihy, vytahoval zásuvky a stojíc na židli ohmatával vršek skříně a naopak se plazil pod postelí a pod křeslem.

Konečně, když ležel tváří k zemi na podlaze, uviděl něco, co vypadalo jako roztrhaný kus papíru pod truhlou plnou brků. Když ho vytáhl ven, ukázalo se, že je to větší kus fotografie, kterou Lily zmiňovala ve svém dopisu. Tmavovlasé miminko se dívalo směrem ven z fotky na maličkaté koště a pár nohou, které pravděpodobně patřily Jamesovi. Harry si zastrčil fotku do kapsy i s Lilyiným dopisem a pokračoval v hledání druhé části.


Po další čtvrthodině se musel smířit s tím, že zbytek dopisu je prostě pryč. Je možné, že se za těch 16 let od doby, kdy byl napsán prostě ztratil nebo ho vzal ten, ať už to byl kdokoliv, kdo prohledával pokoj? Harry si znovu přečetl první část, tentokrát proto, aby našel nějaké náznaky, proč by mohla být druhá část pro někoho cenná. Jeho dětské koště mohlo být pro Smrtijedy zajímavé jen dost ztěží. Jediná potencionálně užitečná věc, kterou tu Harry spatřoval, byly případné informace o Brumbálovi. „...zdá se nemožné, že by Brumbál...“ co?

„Harry? Harry? Harry!“
„Jsem tady!“ zavolal. „Co se stalo?“
Bylo slyšet zvuk kroků za dveřmi a Hermiona vrazila dovnitř.

„Probudili jsme se a nevěděli jsme, kde jsi!“ řekla bez dechu. Otočila se a přes rameno zavolala: „Rone! Našla jsem ho!“
Ronův otrávený hlas se ozvěnou odrážel o několik poschodí níž.
„Fajn! Vzkaž mu ode mě, že je magor.“

„Harry nezmizel, jenom jsme se zbytečně vystrašili! Proč vlastně nejdeš nahoru?“ Pozorně se rozhlédla po celé vypleněné místnosti. „Cos tady dělal?“


„Koukni, co jsem našel.“
Vyndal z kapsy matčin dopis. Hermiona si ho vzala a zatímco jí Harry pozoroval, pozorně si ho přečetla. Když se dostala na konec stránky podívala se na něj.


„Ah, Harry...“

„A ještě tohle.“ Vyndal fotku a Hermiona se usmála, když viděla dítě, jak zírá tam a zpátky na dětské koště.
„Hledal jsem i zbytek, ale není tady.“
Hermiona se rozhlédla kolem.

„To ty jsi udělal všechen ten nepořádek nebo už tu byl, když jsi přišel?“
„Někdo už tu byl přede mnou,“ řekl Harry.
„Myslela jsem si to. Všechny místnosti, které jsem viděla po cestě sem vypadají jako vyloupené. Co myslíš, že měli za lubem?“
„Informace o Řádu, pokud to byl Snape.“

„A nemyslíš, že už všechno věděl? Chci říct...byl v Řádu, ne?“
„No, tak potom,“ pokračoval Harry, zapálený do své teorie, „co třeba informace o Brumbálovi? Třeba druhou stranu dopisu. Víš, ta Bathilda, kterou zmiňovala moje máma – víš, kdo to je?“
„Kdo?“
„Bathilda Bagshotová, autorka...“

„Dějin čar a kouzel“ doplnila ho Hermiona a vypadala tím velice zaujatá. „Takže tvoji rodiče se s ní znali? Ona byla neuvěřitelně dobrá historička.“
„A pořád ještě žije,“ řekl Harry, „a bydlí v Godrikově dole. Ronova tetička Muriel o ní mluvila na svatbě. Znala i Brumbálovu rodinu. Bylo by fajn si s ní promluvit, ne?“ Hermionin úsměv byl až moc chápavý. Harry si vzal zpátky dopis a fotografii a vložil je do pouzdra na krku.

„Chápu, že s ní chceš mluvit o tvé mámě a tátovi a taky o Brumbálovi,“ řekla Hermiona. „Ale to nám ve skutečnosti s viteály moc nepomůže, že?“ Harry neodpověděl a ona pokračovala, „Harry já vím, že tam moc chceš jít, ale bojím se. Bojím se, proto, jak snadno nás Smrtijedi včera našli. To mě víc, než kdy před tím, utvrdilo v tom, že tě na místě, kde jsou pochovaní tvoji rodiče, budou očekávat.


„Nejde jenom o to,“ řekl Harry a stále se vyhýbal jejímu pohledu, „Muriel na svatbě vyprávěla o Brumbálovi divné věci a já chci znát pravdu.“
Řekl Hermioně o všem, co Muriel vyprávěla. Když skončil, řekla Hermiona: „Samozřejmě, vím, proč tě to tak štve, Harry...“
„Nejsem naštvanej,“ zalhal, „Chci jenom vědět, jestli je to pravda nebo...“

„Harry, to si doopravdy myslíš, že ta senilní strará ženská Muriel nebo dokonce Rita Holoubková říkají pravdu? Jak jim můžeš věřit? Vždyť ty znáš Brumbála!“
„Myslel jsem, že znám,“ zamumlal.

„Ale vždyť víš, kolik pravdy bylo na tom, co psala Rita o tobě! Dóže má pravdu – jak si můžeš nechat kalit svoje vzpomínky na Brumbála?“


Podíval se stranou, snaže se nedat najevo svou nelibost. Už to tu bylo zase: Vyber si, čemu věřit. Chtěl jenom pravdu. Proč byl každý tak přesvědčený, že jí nezíská?
„Můžeme jít dolů, do kuchyně?“ navrhla Hermiona po chvilce. „Najdeme něco k snídani...“

Souhlasil trochu nabručeně a následoval jí ven. Na odpočívadle prošel okolo druhých dveří. Na malbě nad nimi byly hluboké škrábance, kterých si předtím ve tmě nevšiml. Stoupnul si na špičky, aby je přečetl:


Nevstupovat!
Bez výslovného svolení
Reguluse Arctura Blacka


Harrym projel podivný záchvěv, ale nedokázal přesně říct proč. Ještě znovu si přečetl nápis. Hermiona už byla o patro pod ním.
„Hermiono,“ zavolal na ní. Byl překvapený, že je jeho hlas tak klidný. „Pojď zpátky nahoru.“
„Co se děje?“

„R.A.B. Myslím, že jsem ho našel.“
Bylo slyšet zalapání po dechu a Hermiona vyběhla po schodech zpět nahoru.
„V dopise tvojí mámy? Ale já si ničeho...“
Harry pohodil hlavou, ukazujíc na Regulusovo znamení. Přečetla si ho a potom stiskla Harryho paží tak silně, až sebou trhnul.
Siriusův bratr, zašeptala.

„Byl Smrtijed,“ řekl Harry. „Sirius mi o něm vyprávěl. Přidal se k nim, když byl ještě velice mladý, ale potom chtěl utéct. Tak ho zabili.“


„To sedí!“ zalapala znovu po dechu Hermiona. „Pokud byl smrtijed, měl přístup k Voldemortovi a když už z něho byl rozčarovaný, tak chtěl Voldemorta sesadit!“


Pustila Harryho, naklonila se přes zábradlí a zakřičela: „Rone, RONE! Pojď nahoru, rychle!“
Ron přiběhl těžce popadajíc dech o chvilku později, hůlku připravenou v ruce.
„Co se děje? Jestli tu je zase spousta pavouků, chci snídani ještě před...“

Zamračil se na znamení na Regulusových dveřích, na které Hermiona tiše ukazovala.
„Cože?“ To byl Siriusův bratr, ne? Regulus Arcturus...Regulus...R.A.B.! Ten medailonek – nemyslíte si snad...“


„To se uvidí“ řekl Harry. Zatlačil na dveře – byly zamčené. Hermiona zamířila hůlkou na kliku a pronesla: „Alohomora.“ Bylo slyšet cvaknutí a dveře se prudce otevřely.

Společně přeskočili přes práh, rozhlížeje se kolem. Regulusův pokoj byl o něco menší, než Siriusův a vykazoval stejné známky dřívější velkoleposti. Tak, jako se Sirius snažil všemožně odlišit od zbytku rodiny, Regulus se očividně snažil o přesný opak. Barvy Zmijozelu byly všude. Postel, stěny i okna byly vyvedeny ve smaragdové a stříbrné. Rodinný erb Blacků byl pečlivě vymalován nad postelí i s mottem: TOUJOURS PUR. Pod tím byla sbírka novinových výstřižků poslepovaných dohromady tak, že tvořily jakousi neurovnanou koláž. Hermiona přešla místnost, aby si je prohlédla.

„Všechny jsou o Voldemortovi,“ oznámila jim. „Regulus byl asi jeho dlouholetým fandou ještě před tím, než vstoupil ke Smrtijedům.“


Obláček prachu vyletěl z povlečení ve chvíli, kdy si Hermiona sedla, aby si výstřižky přečetla. Harry si mezitím všiml jiné fotografie: Bradavický famfrpálový tým se usmíval a mával ven z rámečku. Když se podíval zblízka, uviděl hady, svíjející se jim na hrudi – Zmijozel. Regulus šel snadno poznat - chlapec sedící uprostřed první řady. Měl stejně tmavé vlasy a namyšlený pohled, jako jeho bratr, ale byl o něco menší, hubenější a ne tak pohledný.


„Hrál chytače,“ řekl Harry.

„Co?“ zeptala se Hermiona netečně. Byla stále zaměstnaná pročítáním novinových článků.
„Sedí uprostřed první řady. Tam vždycky sedí chytač...na tom nezáleží...“ zkrátil to Harry, když zjistil, že nikdo neposlouchá. Ron byl na všech čtyřech a hledal něco pod skříní. Harry se rozhlédl po místnosti, jestli neuvidí nějaká zajímavá místa a zamířil ke stolu. Zjistil, že i tady už byl někdo před ním. Obsah zásuvky byl celý přehrabaný, prach rozvířený, ale nebylo tam nic cenného – staré dikobrazí ostny, poznámkové bloky, které nesly známky drsného zacházení a nedávno rozbitá lahvička od inkoustu, jejíž obsah se rozlil po celém zbytku zásuvky.

„Existuje snazší cesta,“ řekla Hermiona, když uviděla Harryho, jak si utírá prsty zamazané od inkoustu do kalhot. Zvedla svou hůlku a řekla: „Accio medailon!“
Nic se nestalo. Rona, který prohledával záhyby zaprášených závěsů to trochu rozhodilo.
„Tak co teď? Není tady...“

„Ještě pořád tu může být, ale pod nějakou ochrannou kletbou,“ řekla Hermiona. „Pod kletbou, která ho má ochránit před přivolávacím kouzlem, víš.“
„Tak jako dal Voldemort medailon do kamenné misky v jeskyni.“ dodal Harry a vzpomněl si, jak nebyl schopen přivolat falešný viteál přes jezero.
„Jak ho teda najdem?“ zeptal se Ron.
„Musíme to udělat ručně.“

„Dobrej nápad,“ řekl Ron, obrátil oči v sloup a pokračoval v prohlídce závěsů.
Prošli snad každý centimetr místnosti, ale po hodině museli přiznat, že medailon tam prostě není.
Slunce teď už vyšlo na oblohu a jeho světlo na ně dopadalo i přes špinavá, zaprášená okna.

„Mohl by být i jinde v domě,“ řekla Hermiona zamyšleným tónem, když se vraceli po schodech dolů. Tak, jako vypadali Harry s Ronem sklíčeně, ona byla ještě víc odhodlaná medailon najít. „ Ať už se rozhodl ho zničit nebo ne, určitě by ho chtěl schovat před Voldemortem, ne? Pamatujete si všechny ty odporné věci, kterými jsme museli projít, když jsme tu byli posledně? Hodiny, které po všech střílely šipky, staré šaty, které se pokusily uškrtit Rona. Regulus mohl uložit medailonek na nějaké takové místo, aby ho ochránil, i když jsme ho před tím...“

Harry s Ronem se na ní podívali. Stála s jednou nohou ve vzduchu s pohledem, jako by právě prošla zapomínacím kouzlem – její oči byli naprosto prázdné.
„...v ten správný čas,“ dokončila šeptem.
„Něco se stalo?“ zeptal se Ron.
„Byl tam medailonek.“
„Cože?“ vykřikly Harry a Ron společně.
„Ve skříni v přijímacím pokoji. Nikdo ho nemohl otevřít. A my...my...“

Harrymu spadl velký těžký kámen do žaludku. Vzpomněl si. Posílali si tu věc kolem dokola a všichni se snažili jí otevřít. Nakonec jí hodili do pytle odpadu spolu s pytlíčkem stmívacího prášku a hudební skříňkou, která všechny uspávala...“


„Krátura si spoustu věcí odnesl zpátky,“ řekl Harry. Byla to jediná naděje, poslední, v co mohli doufat a on se na ní chtěl upnout na tak dlouho, dokud ne

bude jasné, že je úplně marná. „Měl celou hromadu věcí v jeho přístěnku v kuchyni, rychle!“
Seběhli dolů, schody při tom brali po dvou a udělali u toho takový hluk, že vzbudili portrét Siriusovi matky, když probíhali kolem.


„Zmetci, krvezrádci, špíno!“ řvala za nimi, když utíkali do kuchyně a zabouchli za sebou dveře. Harry přeskočil celou místnost, smykem zastavil u dvířek do Kráturova přístěnku a trhnutím je otevřel. Na zemi byla hromada špinavých starých hadrů, na kterých Krátura kdysi spal, ale už se neblýskaly tretkami, které Krátura ukradl. Jediná věc, která tu zbyla, bylo staré vydání Nature's Nobility: Kouzelnický rodokmen. Nevěříce svým očím, popadl Harry přikrývky a zatřásl s nimi. Vypadla z nich mrtvá myš a odkutálela se po podlaze. Ron zavzdychal a prudce dosednul na židly. Hermiona pouze zavřela oči.


„Ještě není po všem!“ řekl Harry a zavolal: „Kráturo!“

Ozvalo se hlasité lupnutí a domácí skřítek, kterého Harry zdědil po Siriusovi, se zjevil před studeným a prázdným ohništěm. Hubený, po pás vysoký, s kůží, která na něm visela v záhybech, šedé vlasy splývající po jeho netopýřích uších. Pořád ještě na sobě nosil špinavý kus hadru, ve kterém ho tu poprvé potkali a díval se stejným opovržlivým pohledem, na kterém nic nezměnila ani změna majitele.

„Můj pane,“ zaskřehotal Krátura svým žabým hlasem, a poklonil se ke kolenům, „zpátky v domě mé paní s krvezrádcem Weasleyem a mudlovskou šmejdkou...“
„Zakázal jsem ti komukoliv říkat krvezrádce a mudlovský šmejd,“ zařval na něj Harry. Krátura byl pro něj s jeho rypákovitým nosem a krví podlitýma očima naprosto odpuzující zjev, tím spíš, že zradil Siriuse Voldemortovi.


„Chci se tě na něco zeptat,“ řekl Harry s rychle bušícím srdcem shlížejíc dolů na skřeta, „a chci, abys odpověděl po pravdě. Rozumíš?“

„Ano, pane,“ řekl Krátura a znovu se uklonil. Harry viděl, jak se jeho rty neslyšně pohybují a odříkávají nadávky, které měl teď zakázány vyřknout nahlas.


„Před dvěma lety,“ řekl Harry a srdce mu tlouklo o žebra jako splašené, „byl v přijímací místnosti nahoře velký zlatý medailon. My jsme ho vyhodili. Ukradl jsi ho zpátky?“


Chvíli bylo ticho a Krátura se napřímil, aby viděl Harrymu přímo do obličeje. Potom řekl: „Ano.“
„Kde je teď?“ zeptal se Harry vítezoslavně a Ron s Hermionou vypadali mnohem veseleji, než před chvílí.


Krátura zavřel oči, jakoby nechtěl vidět jejich reakci na svá další slova:

„Pryč.“
„Pryč?“ zopakoval Harry, už zcela bez náznaku radosti v hlase. „Co tím myslíš, že je pryč?“
Skřet se třásl. Houpal se.
„Kráturo,“ řekl Harry plamenně, „nařizuji ti,...“

„Mundungus Fletcher,“ zaskřehotal skřet, oči stále pevně zavřené. „Mundungus Fletcher ho ukradl. Obrazy paní Belly a paní Cissy, rukavice mé paní, Merlinův řád první třídy, kobereček s rodinným erbem, a...a..“


Krátura lapal po dechu, jeho nahá hruď se rychle zvedala, potom se jeho oči otevřely a vydal ze sebe výkřik, ze kterého tuhla krev v žilách.

„...a ten medailon, medailon pana Reguluse. Krátura je špatný. Krátura nazvládl svůj úkol!“
Harry instinktivně zareagoval. Když Krátura udělal výpad směrem k pohrabáči stojcímu na krbovém roštu, sám se vrhnul proti skřetovi a zachytil ho. Hermionin výkřik se smísil s Kráturovým, ale Harry zařval hlasitěji, než oba dva dohromady: „Kráturo, nařizuju ti, abys zůstal v klidu stát!“


Cítil, že se skřet zastavil a pustil ho. Krátura spadl naplocho na kamennou podlahu se slzami řinoucími se z jeho vypouklých očí.
„Harry, zvedni ho!“ šeptala Hermiona.

„Takže se může mlátit pohrabáčem po hlavě?“ odfrknul na to Harry a klečel vedle skřeta. „Nemyslím si, že bys udělal něco špatně. Kráturo, já chci pravdu: Jak víš, že Mundungus ukradl ten medailon?“


„Krátura ho viděl!“ oddechoval skřítek a slzy mu stékaly po tvářích do pusy plné zkažených zubů. „Krátura ho viděl, jak vychází z Kráturova přístěnku s náručí plnou Kráturových pokladů. Krátura říkal tomu slizkému zloději, aby toho nechal, ale Mundungus Flatcher se smál a utekl...“

„Mluvil jsi o tom medailonu jako o medailonu pana Reguluse,“ řekl Harry „Proč? Odkud pochází? Co s ním Regulus udělal? Kráturo, sedni si a řekni mi všechno, co víš o tom medailonu a o tom co s ním dělal Regulus!“
Skřet se posadil, schoulil se do klubíčka, schoval svou vlhkou tvář mezi kolena a začal se houpat zepředu dozadu. Když mluvil, jeho hlas zněl v prázdné tiché kuchyni zastřeně, ale srozumitelně.

„Pan Sirius utekl pryč, dobře, že jsme se ho zbavili, protože to byl špatný chlapec a zlomil mé paní srdce svými špatnými nápady. Ale pan Regulus byl dobrý. On věděl, co je správné pro nositele čisté krve se jménem Black. Célé roky mluvil o Pánovi zla, který chtěl zbavit kouzelníky mudlů a mudlovských šmejdů...a když mu bylo šestnáct, přidal se pan Regulus k Pánovi zla. Tak hrdý, tak hrdý a tak šťastný, že mu můžu sloužit...
A jednoho dne, rok po tom, co se k němu přidal, přišel pan Regulus dolů do kuchyně navštívit Kráturu. Pan Regulus měl Kráturu vždycky rád. A pan Regulus řekl...řekl...“

Starý skřítek se začal houpat ještě rychleji, než před tím.
„...řekl, že Temný pán potřebuje skřítka.“

„Voldemort potřeboval skřítka?“ opakoval Harry, dívaje se na Harryho s Hermionou, kteří byli stejně překvapení, jako on sám.
„Ó, ano pane,“ mumlal Krátura. „A pan Regulus mu nabídl Kráturu. Bude to pocta, říkal mi pan Regulus, pocta pro něj a pro Kráturu, který musí udělat všechno, ale úplně všechno, co mu Pán zla nařídí...a potom...p-přijít domů.“

Krátura se houpal rychleji a rychleji a jeho dech těžknul.
„A tak Krátura šel k Pánovi zla. Pán zla neřekl Kráturovi, co budou dělat, ale vzal ho s sebou k puklině u moře, za kterou byla velká jeskyně a v ní velké černé jezero...“
Harrymu se zježily vlasy na zátylku. Kráturův kvákavý hlas k němu přicházel jakoby z dálky přes těžkou černou hladinu. Viděl, co se stalo, jako by to byla současnost.
„...byla tam loď...“

Samozřejmě, že tam byla loď. Harry jí viděl – svítivě zelenou a maličkou, právě tak velkou, aby uvezla jednoho čaroděje a jednu oběť přímo na ostrov uprostřed. Tak tedy testoval Voldemort svou ochranu viteálů – pomocí vypůjčeného stvoření, domácího skřítka...

„Na ostrově byla mísa plná nápoje. Pán zla nakázal Kráturovi, aby jí vypil...“
Skřítek se třásl od hlavy k patě.

„Krátura to udělal a jak pil, viděl hrozné věci...Krátura uvnitř hořel...Krátura křičel a chtěl, aby ho pan Regulus zachránil, volal paní Blackovou, ale Pán zla se jen smál...Nakázal Kráturovi vypít celý nápoj a do prázdné misky vhodil medailon...a znovu jí naplnil...A temný pán odjel pryč a nechal Kráturu na ostrově...“

Harry si přesně dokázal představit, jak se to stalo. Viděl Voldemortovu hadí tvář, jak mizí v temnotě, jeho červené oči upnuté s potěšením na třesoucího se skřítka, jehož smrt nastane do několika minut, až propadne té sžírající žízni, kterou nápoj své oběti způsobí...Ale tady Harryho představivost končila, protože nedokázal pochopit, jak Krátura unikl.


„Krátura potřeboval vodu, doplazil se na břeh ostrova a napil se z temného jezera...a ruce, mrtvé ruce se vynořily z vody a vtáhly Kráturu pod hladinu...“
„Jak ses odtamtud dostal?“ zeptal se Harry a ani ho nepřekvapilo, že šeptá.

Krátura zvednul svou ošklivou hlavu a podíval se na Harryho svýma velkýma, krví podlitýma očima.
„Pan Regulus nakázal Kráturovi, aby se vrátil,“ řekl.
„Já vím, ale jak jsi utekl neživým?“
Krátura vypadal, že nechápe.

„Pan Regulus nakázal Kráturovi, aby se vrátil,“ zopakoval.
„Já vím, ale...“
„No, to je jasný, ne Harry?“ řekl Ron. „Přemístil se!“
„Ale...uvnitř jeskyně se nemůžeš přemístit,“ řekl Harry, „jinak by Brumbál...“

„Kouzla skřítků nejsou jako kouzla čarodějů, ne?“ řekl Ron, „Myslím,...můžou se přemísťovat i v Bradavicích, i když my nemůžeme.“


Chvíli bylo ticho, než si to Harry uvědomil. Jak by mohl Voldemort udělat takovou chybu? Ale když tak o tom přemýšlel, Hermiona promluvila a její hlas byl ledově chladný.


„Samozřejmě, Voldemort považoval domácí skřítky za něco hluboko pod jeho úroveň...Nikdy by se nezabýval tím, že i oni mohou kouzlit, že?“
„Nejvyšším zákonem domácího skřítka je pánův rozkaz,“ odříkal Krátura. „Krátura se měl vrátit domů, tak se vrátil...“
„Takže potom jsi udělal přesně to, co jsi udělat měl, ne?“ řekla Hermiona mile. „Neporušil jsi rozkaz!“
Krátura zavrtěl hlavou a houpal se ještě víc, než před chvílí.

„Tak co se stalo, když ses vrátil zpátky?“ zeptal se Harry. „Co ti řekl Regulus potom, cos mu vylíčil co se stalo?“


„Pan Regulus byl velmi ustaraný, velmi ustaraný,“ zakvákal Krátura. „Pan Regulus řekl Kráturovi, aby se schoval a neopouštěl dům. A potom,...to bylo o něco později...Pan Regulus přišel jednou v noci navštívit Kráturu v jeho přístěnku a Pan Regulus byl zvláštní, ne tak jako byl obvykle, když něco vyrušilo jeho myšlenky, to může Krátura říct...a nakázal Kráturovi, aby ho vzal do jeskyně, do jeskyně, kam šel Krátura s Pánem zla...“

A tak vyrazili. Harry si je uměl představit naprosto zřetelně, vystrašeného starého skřítka a hubeného, temného čaroděje, který je tak podobný Siriusovi...Krátura věděl, jak otevřít zamaskovaný vchod do podzemní jeskyně, věděl, jak přivolat maličkou loďku. Tentokrát to byl jeho milovaný Regulus, kdo s ním jel na ostrov s miskou jedu...


„A nechal tě vypít ten jed?“ řekl Harry znechuceně.

Ale Krátura zavrtěl hlavou a plakal. Hermiona si zakryla rukama ústa. Zdálo se, že jí něco došlo.


„P-Pan Regulus vyndal z kapsy medailon podobný tomu od Pána zla,“ řekl Krátura a slzy mu stékaly dolů po jeho rypákovitém nose. „A řekl Kráturovi, aby ho vzal a až bude pohár prázdný, tak medailony vyměnil.“
Kráturovy vzdechy teď byly provázeny hlasitým sýpáním a Harry se musel hodně soustředit, aby mu rozuměl.

„A nakázal Kráturovi,...aby odešel...bez něho. Nakázal mu,...aby šel domů a...nikdy neřekl Paní,...co udělal, ale zničil...ten medailon. A pán vypil všechen jed...a Krátura vyměnil medailony a...skledoval pana Reguluse, jak...ho vtáhli pod vodu...a...“


„Ah, Kráturo!“ zaštkala Hermiona a plakala. Klekla si vedle skřítka a pokusila se ho obejmout. Najednou byl na nohou a odskočil od ní pryč.
„Mudlovská šmejdka sáhla na Kráturu, to jí nedovolí, co by na to řekla jeho Paní?“

„Nakázal jsem ti, abys jí neříkal 'mudlovksá šmejdko'!“ rozčílil se Harry, ale skřítek už se začal sám trestat. Padl na podlahu a mlátil čelem o zem.


„Zastav ho! Zastav ho!“ křičela Hermiona. „Nevídíš, jak je nemocný a jak tě poslouchá?“
„Kráturo, nech toho! Přestaň!“ křičel Harry.

Skřítek ležel na podlaze, chvěl se, zelený sliz se mu lesknul u nosu, a na plochém čele se mu na místě, kam se uhodil, udělala modřina. Oči měl oteklé a zalité slzami. Harry ještě nikdy neviděl nic tak zuboženého.


„Takže jsi přinesl medailonek domů,“ řekl neúprosně, protože potřeboval znát příběh celý. „A pokusil se ho zničit?“

„Krátura na něm neudělal ani škrábanec,“ mumlal skřítek. „Krátura zkoušel všechno, všechno, co znal, ale nic, vůbec nic nedokázal...Tolik mocných kouzel, která seslal na jeho povrch...Ale Krátura věděl, že je potřeba dostat se dovnitř, ale nešlo ho otevřít...Krátura se za sebe styděl, zkoušel to znovu. Krátura nedokázal splnit pánův rozkaz, Krátura nedokázal zničit medailonek. A jeho paní zešílela zármutkem, protože Pan Regulus zmizel a Krátura jí nesměl říct, co se stalo. Ne, protože Pan Regulus Kráturovi z-z-zakázal říct komukoliv z rodiny, co se stalo v j-jeskyni.“

Krátura začal vzdychat tak hlasitě, že už mu nebylo rozumět ani slovo. Slzy tekly Hermioně po tvářích, když ho pozorovala, ale už se nepokoušela se ho znovu dotknout. Dokonce i Ron, který Kráturu nesnášel vypadal sklesle. Harry se znovu posadil a zatřásl hlavou, aby si jí trochu vyčistil a urovnal myšlenky.

„Já ti nerozumím, Kráturo,“ řekl nakonec. „Voldemort se tě pokusil zabít, Regulus zemřel, aby Voldemorta svrhnul a ty jsi byl šťastný, když jsi mohl zradit Siriuse Voldemortovi? Byl jsi rád, že můžeš jít za Narcissou a Belatrix a vyzradit skrz ně informace Voldemortovi...“

„Harry, Krátura takhle nepřemýšlí,“ řekla Hermiona a utírala si oči hřbetem ruky. „Je otrok. Domácí skřítci jsou využíváni na hnusné, brutální věci. To, co mu udělal Voldemort nebylo tak daleko od každodenního života. Co znamenají války čarodějů pro skřítka, jako je Krátura? On je loajální k lidem, kteří jsou na něj hodní a to paní Blacková určitě byla a Regulus taky a tak jim oddaně sloužil a plnil jejich rozkazy. Já vím, co chceš říct,“ pokračovala dál, než Harry stačil protestovat, „že Regulus změnil jeho myšlení...ale nevypadá to, že by Kráturovi musel něco vysvětlovat, ne? A já myslím, že vím proč. Krátura a Regulusova rodina byly celou dobu věrni staré čistokrevné linii. Regulus se je snažil všechny ochránit...“

„Sirius...“
„Sirius se ke Kráturovi choval strašně, Harry, a nedívej se na mě tak. Víš, že je to pravda! Krátura tu byl tak dlouho sám a pravděpodobně tu zešílel, než sem Sirius přišel zpátky. Jsem si jistá, že 'Paní Cissy' a 'Paní Bella' byly na Kráturu naprosto dokonale hodňoučké a tak jim prokázal laskavost a řekl jim všechno, co chtěly vědět. Už dlouho jsem říkala, že čarodějové zaplatí za to, jak se chovají ke svým domácím skřítkům. Nu a Voldemort se choval špatně...a Sirius taky.“

Harry na to neměl žádnou odpověď. Jak tak pozoroval Kráturu sípajícího na zemi, vzpomněl si na Brumbála, když mu několik hodin po Siriusově smrti řekl: „Nemyslím si, že by Sirius někdy vnímal Kráturu jako někoho, kdo má normální lidské pocity...“

„Kráturo,“ řekl Harry po chvíli, „jestli se na to cítíš,...no...prosím, posaď se.“
Už pár minut Krátura nemluvil. Vrátil se do své polohy na bobku s koleny zabořenými do očí jako malé dítě.
„Kráturo, chci tě poprosit, abys něco udělal,“ řekl Harry a hodil letmým pohledem po Hermioně, aby mu pomohla. Chtěl vydat příkazy nějak mile, ale stejně tak chtěl, aby to skutečně vyznělo jako rozkaz. Ale zdálo se, že změna v tónu jeho hlasu zabrala. Hermiona se lehce usmála.

„Kráturo, chtěl bych, abys, prosím, šel a našel Mundunguse Fletchera. Musíme zjistit, kde ten medailon...medailon Pana Reguluse je. Je to opravdu důležité. Chceme dokončit práci, kterou Pan Regulus začal, chceme se ujistit, že...že...nezemřel zbytečně.“

Krátura uvolnil svoje pěstičky a podíval se na Harryho.
„Najít Mundunguse Fletchera?“ zaskřehotal.

„A přivést ho sem, na Grimauldovo náměstí,“ dodal Harry. „Myslíš, že to pro nás můžeš udělat?“


Jak se Krátura zvednul na nohy, Harryho najednou něco napadlo. Vyndal tobolku od Hagrida a vytáhl z ní falešný viteál, medailon, do kterého Regulus umístil zprávu pro Voldemorta.


„Kráturo, rád bych...no...kdyby sis vzal tohle,“ řekl a vtisknul medailon skřítkovi do dlaně. „Patřil Regulusovi a myslím, že by byl rád, kdyby sis ho vzal jako poděkování za to, cos...“
„Škoda, kámo,“ řekl Ron. Když se skřítek podíval na medailon, vydal ze sebe vzdech plný překvapení a bezmoci a vrhnul se zpátky na podlahu.

Zabralo jim skoro půl hodiny, než dokázali Kráturu uklidnit, protože byl příliš slabý, než aby se dokázal udržet pevně na nohou. Když byl konečně schopen udělat alespoň pár kroků, doprovodili ho všichni do jeho přístěnku, nechali ho, aby si uložil medailonek ve svých špinavých hadrech a slíbili mu, že jeho ochrana bude to hlavní, o co se postarají, zatímco bude pryč. Potom udělal dvě hluboké poklony směrem k Harrymu a Ronovi a nakonec i jednu malou srandovní křeč v Hermionině směru, což měl být pokus o uctivý pozdrav, před tím, než se přemístil s obvyklým hlasitým lupnutím pryč.

104 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

no myslim ze ste nas akosi vsetych prekvapili :D vsetci ocakavali aspon dokoncenie 7. kapitoly a vy ste na nas vytiahli dokoncenie + dalsie 3 kapitoly a naviac boli aj v slovencine :)) zaco vam dakujem aspon nieco nie je praca iba nasich zapadnych susedov :D este skoda tie vase nazvy postav neviem ako nazyvate ministra kuziel ale mal by to bbyt rufus scrimgeur :))

Anonymní řekl(a)...

je to skvšly,užasny atd....opravdu moc dekuju že si davate tu praci ....

Anonymní řekl(a)...

Báječný.. Krátura je kámoš:D

marishka řekl(a)...

No,nevim co říct...děkuju za překlad,ať už je jakýkoliv.jen tak dál...Koukám že se s tim rowla nepárala,umírá to tam jak na běžícím pásu. těším se na další kapitoly,tak snad budou co nejdříve;)

rehnii řekl(a)...

Super! jen tak dál! Hned jak jsem viděla ty kapitoly tak jsem se chtělqa vrhnout na čtění, jenže si radši počkám až do píšete i tu sedmou, únik informací je zlo! :D

Anonymní řekl(a)...

Myslíte že dneska budou aspon dvě kapitoly?... díky:)

Anonymní řekl(a)...

AHOJTE!!! JDETE NA TO CELKEM RYCHLE, OBČAS CHYBA, SEM TAM NESVÁR V PŘEKLADU, ALE JDE TO.. SPÍŠE JSEM SE CHTĚL ZEPTAT: NECHTĚLI BY JSTE SE NĚJAK SPOJIT S H7CZ? BUDE TO O HODNĚ RYCHLEJŠÍ!!!!!!

Heny řekl(a)...

fakt husty, jste dobry, 3 kapitoly najednou moc diky!!

Anonymní řekl(a)...

pěkné...

Anonymní řekl(a)...

hej, je to hustý, kdy budou další kpaitoly, je to drsný a musím pochálit, že se Vám lepšila úprava...

Marthy řekl(a)...

tak tohle sem fakt necekal,uz se tesim na dalsi kapitoly....diky jen tak dal...

Anonymní řekl(a)...

Spickovy. Moc se mi to libi. Uz se tesim na dalsi kapitolu :)

Anonymní řekl(a)...

Teda musim uznat,že takhle skvělý probuzení jsem nečekal.Hned po zapnutí počítače jsem šel na tuhle stránku,čekal jsem tu max osmou kapitolu a ejhle hned až desátá,prostě perfektní.Chtěol bych se zeptat,jak to vypadá z dalším překladem,jestli se ještě dneska něco uveřejní anebo budou dalším kapitoly zítra?

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, kdy bude asi tak 11. kapitola ?? Já jen at sem nechodím jak blázen ! každých 20min. !!! díky K.

Anonymní řekl(a)...

není co číst! přidejte další!!!!!:)

Anonymní řekl(a)...

ja uz chci sedmicku celou :))

Anonymní řekl(a)...

Najlepsie co kto mohol spravit je spravit blog a na neho publikovat preklad HP 7.A aj keby som bol najradsej keby nove kapitoly boli prelozene co najskor treba respektovat ze toto nie je jedina vec ktorou sa zaberate a taktiez su pre niekoho prazdniny takze sa da robit aj ovela viac veci.Ste super

strifer řekl(a)...

na překladu dalších pracujeme, zároveň opravujeme/upravujeme předcházející kapitoly aby byly takřka bezchybné :)
díky za podporu!

Anonymní řekl(a)...

Zatim to je super. Nechteli by jste napsat nejaky priblizny cas kdy budou dalsi kapitoly???

Anonymní řekl(a)...

skvělý jen tak dále :)

Daveood řekl(a)...

No taaaaaaaak doldelejte pls tu 7. kapitlu........ ta zrovna vypada dost zajimave a my si ji nemuzem precist..... prosííííííííííííííím.... myslim ze nemluvim jen za sebe

Anonymní řekl(a)...

Prosím vás pospěšte si nebo se nedočkám.

Skyey řekl(a)...

Dík moc a překládejte takovým tempem, jaké vám vyhovuje :-)

Anonymní řekl(a)...

Kdokoli by mnel problem s tim, kdo se jak menuje v cestine, slovencine ci anglistine at pouzije slovnik potterharry.net
http://potterharry.net/view.php?cisloclanku=2007011401

Anonymní řekl(a)...

paráda , prosím prosím , pokračujte ... už se nemužu dočkat dalších kapitol ..... :-*

Eriknem řekl(a)...

Co to stale hovoria o tej stope? to celkom nechapem

Anonymní řekl(a)...

kdy budou další kapitoly je to slusny preklad ale sem velice nedockavy cloveka rad uz bych aby tu byly aspon 2 další kapitoly :)

Anonymní řekl(a)...

pre Eriknem: Stopou sa mysli vec podla ktorej dokaze ministerstvo najst ktorehokolvek neplnoleteho carodejnika pokial caruje.Nieco ako oznacenie neplnoletych carodejnikov.

Anonymní řekl(a)...

moc díky je to bezvadný prcek

Anonymní řekl(a)...

Takže jsem dočetl knihu. Hodně zvláštní ten epilog. Ten tam nemusel být, ale jinak good.

Anonymní řekl(a)...

Tu píše že 2. časť 7. kapitoly je dokončená!!!!!!!!Tak kde je?

Anonymní řekl(a)...

super kdy bude 11.kapitola?

Anonymní řekl(a)...

Jako že ta slovenská část je už přepsaná do češtiny, sice se spoustou chyb... ale alespoň něco.
I když máme se slováky podobný jazyk, nemohla jsem to přečíst... :D

Anonymní řekl(a)...

sice máme se slováky téměř identický jazyk,ale nevím proč,ale nedalo se to číst,ne že bych nerozumněl nebo,že by mi slovenština vadila,ale prostě to nešlo,nebylo to ono

Anonymní řekl(a)...

Kde je druha cast siedmej kapitoly???Nie som jediny ktory sa pyta. takze by som rad poprosil odpoved...DakujemSte super...Len tak dalej

Anaceus řekl(a)...

hale jak dlouho vam tak zhruba zabere jedna kapitola? tenhle neofik preklad sem nasel dneska tak me zajima kdy i budu moct pocist dal ..))

silvanka řekl(a)...

super...tesim sa na tu siedmu kapitolu dokoncenu...a neviete priblizne kedy bude dalsia kapitola??? a dalsia??? a potom ete dalsia??? a ete dalsia??? :D srandujem...robte si to svojim tempom...co najrychlejsie :D

Anonymní řekl(a)...

hej co vubec znamena to: the deathly hallows?

Anonymní řekl(a)...

to Deathly hallows znamena Smrtelne posveceni.

Ceměn řekl(a)...

Kdy budou další kaptl. Já odjedu a potřeboval bych je tak do 1/2 h. šloby to, pls?

Anonymní řekl(a)...

Neni nahodou Deathly Hallows Smrtelní Svatí? xDD To nerešmě.. už se těším na další kapitoly, protože oproti HP7cz jste o mnoho rychlejší a čte se to také skvěle!! Jste výborní, jen tak dál! =***

Anonymní řekl(a)...

Deathly hallows se dá přeložit různě, deathly je smrtlené, smrtící a hallows svátost, posvěcení, svatí, požehnání, nebo taky blaženost... a nedokážu si představit takový nadpis knihy, takže ta relikvie smrti není tak špatná...

Anonymní řekl(a)...

My mu říkáme Rufus Brousek.

Anonymní řekl(a)...

Super preklad, osbne si urcite koupim knizku az vyjde v cestine protoze prekladat nektere anglicke nazvy je fatk prisernost a prectu si ji urcite jeste tak 2x :) ... a je opravdu super ze si nekdo da tu praci a prelozi knizku i pro ostatni napr pro ty co angl neumi nebo nezvladnou preklad tak tezky knizky, jen tak dal

A nekteri lide kteri sme pisou ze musite ted hned prelozit dalsi kapitolu no comment - budte radi ze to nekdo zadarmo dela a jde to i tak velmi rychle a jestli s tim mate problem tak si pockejte mesic na CZ preklad official

Anonymní řekl(a)...

4 Fenyx tym: kdy asi tak budete mit prosim 11tou kapitolu??? Uz se nemužu dočkat!!!:)

Anonymní řekl(a)...

Čtěte!!!!! Relikvie smrti!!!! Naprosto geniální překlad pana Medka! 3 relikvie - ovšem kámen není Kámen Mudrců, bacha!!! Šárka

Anonymní řekl(a)...

Jsem strašně ráda že to překládáte. Moc děkuju :o)HP7 mám doma a četla jsem jí. Ale rozhodně je lepší číst českou verzi i když jen neoficiální, takže ještě jednou moooooc děkuju ;o)

Anonymní řekl(a)...

dobře, tohle je vážně dost ohraný a okoukaný,a le já potřebuju znát odpověd, takže: KDY TADY BUDE DALŠÍ KAPITOLA A DOPSANÁ 7 ???
moc díky za odpověd, vážně se tady nikdo nemůže dočkat... :)

Anonymní řekl(a)...

tak sem porad nepiste pioviny kdy bde dalsi kapitola a kdy bude dalsi - az bude tak bude ne? a kouknete na web zitra a urcite tu tak 5 kapitol bude a kdyz ste tak nervni tak si to kupte v angl a prectete si to v ang a mate to hned
nebo neremcjte a pomozte jim taky s prekladem kdybych umela anglicky tak jim pomuzu

darkwolf@centrum.sk řekl(a)...

hmm ja bych len rad vedel kedy dopisu tu 7dmu inak ma ty dalsi zatim netrapi vecer tu isto co to bude :)

Anonymní řekl(a)...

zkoušela jsem si to přeložit,ale nešlo mi to moc dobře, takže nikomu pomáhat s překladem nebudu, bo bych jim to zkazila, bo neumím anglicky a ptám se orietačně, mám štve, že pořád vysedávám u PC, tak abych věděla, kdy sem naklusat...

darkwolf@centrum.sk řekl(a)...

tym co nevedia anglicky doporucujem si do googlu zadat taku vecicku ze PC Translator 2007
skveli programik na preklad s an do cz alebo sk teras nevem tusim cz.. niektore veci neprelozi a vysledok je ze to vyzera jako keby to pisal kkt padli na hlavu ale s troskou snahy a nehy sa to da pomocou tejto hracicky upravit na vkusnu verziu odporucam aj tym co prekladaju :D

Anonymní řekl(a)...

jj, tento prográmek mám taky a do češtiny a je to opravdu zajímavý, některý překlady, třeba že rybařil v jeho džíně kapsa (hledal v kapse) ale dá se to;-) nebýt toho prográmku, tak si nepřečtu ani ň, páč bych musela hledat každý slováčko:D

Anonymní řekl(a)...

jste fakt super lidičky!!! moc vám děkuju za tu práci, kterou si s tím dáváte, sem přečetla 1.kapitolu anglicky a celkem záhul, tot je fakticky pohodlnější :D

Anonymní řekl(a)...

Můžeme se ještě dnes těšit na nějaké to pokračování? Chápu, že je to dřina a časově namáhavé, ale vy chápejte, že my prostě dneska ještě minimálně jednu kapitolku potřebujeme ochutnat, no ne?
Napište nám prosím, kdy se můžeme začít davově připojovat a zjišťovat další dění-DÍKY

Freezeen řekl(a)...

Lidi dekujem ze nas popohanite ale nebudte tak netrpelivi.. nemuzeme vam napsat kdy kdyz to sami nevime a pls pochopte ze nekteri z nas chodi do prace (popr. na brigadu) a bohuzel na preklad nemame cely den takze nemuzeme za den pridat celou knizku... delame co se da tak pls budte trpelivi

Anonymní řekl(a)...

Váš výkon je obdivuhodný. Děkuji za mě i svojí ženu, jsme velkými fandy. Je to skvělé!

Anonymní řekl(a)...

Jste jedničky... Moc vás obdivuju... Tohle bych já nedokázala... Tešim se na další kapitoly:) mějte se krásně

Anonymní řekl(a)...

opravdu mnohokrát děkuju za váš překlad, na to v jak krátké době je tento překlad na doela dobré úrovni...moc se proto těším na další kapitoly v nejkratší možné době...:-) s díky Honnor

Anonymní řekl(a)...

naprosto super překlad, ikdyž se tam sem tam objeví nějaké chybičky
tedka trošku odbočím k předchozímu komentu..u nás se ministru kouzel říká Rufus Brousek místo Scrimgeur :)

Anonymní řekl(a)...

Ahoy bude eště dnes 11. kapitola?

Anonymní řekl(a)...

Dokážete odhadnout jestli ještě něco dnes přidáte???

Anonymní řekl(a)...

Bude dneska ještě něco????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????

Anonymní řekl(a)...

Mno, desátá kapitola je maso XDD

Anonymní řekl(a)...

Chtěla bych vyjádřit svůj obdiv všem lidem co se na tomhle webíku podílí :) jednim slovem: BORCI :)

Anonymní řekl(a)...

Super prace! Sam bych nejakou kapitolu prelozil, ale bohuzel, knihu v originale nectu a jak zde pisete, od 16. kapitoli (ted uz zrejme mate zabrane pozice i pro 17 atd.).. mam to nacteno do 13. kapitoly a nedockavosti aktualuziju stranku kazdych +- 20 minut, kdy se objevi preklad (tajne doufam ze se objevi i 14. a 15. kapitala :-)

Anonymní řekl(a)...

prosím vás nevíte někdo co to znamená deluminator??? prosím rychle!!!

Anonymní řekl(a)...

Ahojky. Jste skvělí. A klobouk dolů :-)

Anonymní řekl(a)...

je to ten zapalovac s ktorym zhasinal dumbledore svetla a ktory mal neskor pozicany Moody.

Anonymní řekl(a)...

no jo tak moocinky díky!!!! :-D

Anonymní řekl(a)...

jéé, no moc pěkný, je fajn, že to někdo překládá, kdy asi tak budou další kapitolky?? O.)

Anonymní řekl(a)...

lidi nevie nekdo kde na internetu si to mozem citat anglicky....?....uz sem jednu stranku nasla ale na dalsi den mi uz nesla nacitat..skoro som rozbila pocitac:)...ked niekto vie prosim napiste to sem...diky vopred

Anonymní řekl(a)...

super praca....mate moj obdiv..

Anonymní řekl(a)...

Mooc a moc děkuji za překlad dosavadních kapitol..myslím, že je na dost dobrý úrovni. =D moc se těším na další kapitoly

Anonymní řekl(a)...

někdo chtěl vědět kde lze číst HP7 v angličtině http://www.edisk.cz/stahni/36464/hp7txt.zip_1.17MB.html tak tady si to můžeš stáhnout

Lucille řekl(a)...

Ahoj je to uzasny, ale nevite kdy asi bude ten preklad uplne dokoncenej?? za par dni jedu pryc a rady bych to stihla.

Anonymní řekl(a)...

Díky, ale bohužel už to mezitím zrušili. Nevíte, prosím, o ještě nějaké jiné možnosti....? PROSÍM.....

Anonymní řekl(a)...

Lidi, prosím Vás, mějte trpělivost!Taky každý den netrpělivě čekám na nové kapitoly a snažím se i překládat sama, ale pochopte, že ikdyž je jich na to poměrně hodně a (jak už tu bylo zmíněno i autory) mají i svou práci a nepochybně koníčky, tak i tohle tempo se kterým překládají je přímo vražedné:) a ptát se každou minutu na novou kapitolu zavání pošetilostí, ikdyž je to samozřejmě určitě patřičně popohání.:)
Takže klid a nohy v teple!
A pánům/paním překladatelům přeju hodně zdaru a bystrý mozek!

Anonymní řekl(a)...

Rychlost je fajn, kapitoly přibývají, ale jejich kvalita je, no, řekněme že ne příliš vysoká. Kdo chce fakt kvalitní překlad, tak naiošte na preklad@soukromy.cz, mám odtamtud mnohem lepší verzi

Anonymní řekl(a)...

a ty to máš z toho preklad@soukromy.cz už celý???

Anonymní řekl(a)...

bude to fake z translatoru
dont worry be happy
fandim autorum ze se tak objetuji do toho fenixi!

Anonymní řekl(a)...

mockrát děkuju že to překládáte..je to supr.!fakt díky...:)

Anonymní řekl(a)...

podpořte autorku.....nerypu jen zkvalitnuju;)

Anonymní řekl(a)...

Výborné fakt! Anglicky zas tak dobře neumím, francouzsky trochu lépe..to TOUJOURS PUR na znaku rodu Blacků znamená "vždy čistí/čisté" :)

Anonymní řekl(a)...

tady se registrujete a mate Harry pottera celeho v Slovenstine jeto preložene z programu briantl special prekladac knižek atd
http://www.AWSurveys.com/HomeMain.cfm?RefID=Muller

Anonymní řekl(a)...

uzasny...jen tak dal a diky mocm jste skveli...

Anonymní řekl(a)...

faaaakt pecka zeto niekto preklada.. len vsetky te ceske naazvy fuuu akozeee.. dost vtipne.. :DDD

Anonymní řekl(a)...

Samozřejmě děkuji a oceňuji vaši práci.
Ale rád bych poznamenal, že podst. jmén končící na -us při skloňování o tuto koncovku přichází.
příklad:
1.p. Sirius; 2.p. Siria; 3.p. Siriovi; 4.p. Siria
1.p. Regulus; 2.p. Regula; 3.p. Regulovi; 4.p. Regula
atd.
(vím, že to nepíše srávně ani Medek - o to víc mě to štve:)

Anonymní řekl(a)...

tahle kapitola je fakt asi uplne nejlepsi z tech predchozich....Velky diky Fenixovu teamu,jste uzasny!!!

majo řekl(a)...

nechapem preci vy cesi neviete nechat original nazvy osob ako napr Dumbledore Luna Lovegoodova...... ale aj tak aspon ze rychlo prekladate :D

Anonymní řekl(a)...

Ahoj jste fakt moc superni ze si s tim davate praci desne me bavi to cist ja harryho pottera proste zboznuju jste fakt uzasni moc vam dekuju za preklady a tesim se na dalsi kapitoly!

Anonymní řekl(a)...

super překlad - do krakatůry bych to teda nikdy neřekla - zajímavá kapitola

Anonymní řekl(a)...

Ale počkat není to náhodou tak, že když pán skřítka dá něco skřítkovi, skřítek je okamžitě volný??? Nevím, ale rozhodně to není překladem, takže nebudu rejpat;-) Fakt díky, že mám možnost číst tak brzo, jsem vděčný i za méně kvalitní překlad, který není od pana Medka:)

Anonymní řekl(a)...

Vážený bývalý bratia Slováci - naše jména osob jsou počeštěná a udělal to pan překladatel Medek hned v prvním díle. Všechny knihy byly takto přeloženy, i filmy byly takto nadabovány, můžete se tady vášnit jak chcete, nic s tím nenaděláte. A celý český národ si teď kvůli vám, že se vám to nelíbí, nebude u posledního dílu zvykat na něco jiného...

Anonymní řekl(a)...

Skřítek je volný jedině,když mu jeho pán dá nějaké oblečení/něco na sebe

Anonymní řekl(a)...

ale já sem si to myslel už když sem četl 6.díl že RAB je Regulus A. Black potom sem si znovu přečetl 5.díl a bylo to jasné

Anonymní řekl(a)...

Ste fakt machri ze to poskytujete nam ctenarum.Je to zatim velkolepe dilo od vas.Sam bych si na preklad nikdy netrouf a to umimi teda aspon podle profesoru vyborne anglicky.Ja bych to dohromady nedal.Smekam klobouk.Jen tak dal. : ))))

Anonymní řekl(a)...

no..prosim te...nejdriv mi ta vse stranka nesla otevrit a pak mi tam zase nejdou kapitoli co s tim mate kluci??????to je divny!!zatim..dejse to prosim do poradku..

Anonymní řekl(a)...

díky!!!!

verča řekl(a)...

smekám před vámi, je to opravdu povedené

pavlos745 řekl(a)...

Můžu si nějaký ty překlady(samozřejmě se zdrojem), nebo aspoň odkazy dát na blog?

Anonymní řekl(a)...

mrtě krutě hafo hustý!!!!!!!

Anonymní řekl(a)...

Díky za tyhle překlady, je skvělý, že to děláte:)!

Anonymní řekl(a)...

fakt pekny co tu delate fakt si toho vazim..a myslim ze nejsem sama ..museli jste s tim mit hrozne prace a to bez naroku na honorar to by delal malokdo...