Kapitola č. 7: Očištěný

Mezitím Albus Brumbál všemožně bojoval s ministerstvem, aby se mu podařilo očistit jméno Severuse Snapea. Marně však Snapea hledal v jeho domě. Ať chtěl nebo ne, musel uznat, že Severus splnil svou hrozbu a skutečně zmizel. Stále ho ještě hlodaly pochybnosti o tom, zda-li v únosu Harryho Pottera neměl prsty a doufal, že jeho důvěra v tohoto muže nebyla přeceněná. Co když to všechno byla jen hra, jak se dostat k Harrymu a spolu s ostatními Smrtijedi na svobodě chtěl Severus dokončit to, co Voldemort neodkázal? Ne, okřiknul sám sebe. Pohádali se a on zmizel, ale rozhodně ne proto, aby se vrátil zpět na stranu temna. Musí očistit jeho jméno a potom snad Severus uvěří, že mu opravdu důvěřuje a vrátí se.

Když stál před soudním starostolcem a obhajoval Severusovy zájmy, sledovali ho pochybovačné pohledy mnohých vážených čarodějů a čarodějnic, kteří mu až doteď věřili.

„Jestli je Severus Snape skutečně na naší strašně, proč nepřišel, aby sám něco řekl na svou obhajobu?“ zeptal se jeden ze soudců.

„Severus Snape je v této chvíli řekl bych nedostupný. Sami dobře víte, že od té události uběhlo jen pár týdnů a situace zdaleka není ještě vyřešená. Proto je nejen on, ale i ostatní členové Fénixova řádu stále v pohotovosti stále ještě v utajení pracují tam, kde je jich potřeba, vysvětloval Brumbál a přál si, aby to, co nyní řekl, byla pravda.

„Tajná mise? Řekl by jsem, že je to velmi velká náhoda v době, kdy má být souzený,“ ozval se ministr Kornelius Popletal.

„Osobně se za něj zaručuji,“ řekl nahlas Albus tak, aby ho všichni slyšeli. Po tomto jeho prohlášení to v místnosti zašumělo a nejen mezi diváky, ale i v řadě porotců se rozproudila živá diskuze, kterou ministr nemohl utišit.

Nakonec se to podařilo. Severus Snape byl před soudem očištěn a zbaven všech obvinění a ačkoli byl Albus rád, trápilo ho, že nevěděl, kde se muž, za kterého se zaručil, nachází. Uvědomil si, že v poslední době nic nevychází tak, jak plánoval. Potterovi jsou mrtví, jejich přítel Sirius Black je v Azkabanu a jejich syn… kde asi ten chlapec je. Ani jen toho nedokázal ochránit. Zmizel beze stopy stejně jako Severus Snape. Člověk, o němž už ani nedoufal, že ještě někdy najde správnou cestu.

A zatím se tito dva ve svém novém, z části opraveném domě, celkem dobře bavili. S použitím svých lektvarů to Severus zvládl a Harrymu už bylo lépe. Avšak přece jen poslechl radu své sousedky a nepouštěl ho příliš na slunce. To v tento den nebylo až tak těžké, protože na obloze se hromadily těžké bouřkové mraky a bylo jen otázkou času, kdy se spustí liják provázený hromy a blesky. Severus měl bouřku rád. Špatné počasí většinou odráželo jeho náladu a pocity, které ho sžíraly. Harry, na rozdíl od něj, zmlkl, jen co se ozvalo první zahřmění a vypadalo to, že se každou chvíli rozpláče. Jeho otci chvíli trvalo, než vymyslel, čím jeho dětskou mysl zabaví, aby odvrátil jeho pozornost od blížíce se bouřky. Vytáhl tedy hůlku a po chvíli přemýšlení přinutil své dvě staré boty, aby začaly stepovat. Dětská očka se rozzářily radostí a Harry po chvilce začal tleskat do rytmu.

Na Severusově tváři se usadil spokojený a uvolněný výraz, který u něj bylo jen zřídkakdy vidět. Marně v paměti hledal chvíli, kdy byl spokojenější. Tato změna přišla totiž až ve chvíli, kdy vzal Harryho k sobě a začala se o něj starat.

Dokud se chlapec, sedící na jeho kolenou, radoval, on přemýšlel, co bude dál. Co to jen Brumbál říkal? Voldemort se vrátí a jeho hlavním cílem bude nepochybně Harry. Harry Potter. Tak tohoto chlapce znají všichni v čarodějnickém světě. Jako syna Jamese a Lilly Potterových. Kdo by mu uvěřil, kdyby všem řekl, že on je jeho skutečným otcem? Nikdo. Jenže, i kdyby uvěřili… situaci by to jen zhoršilo. Jestli se Temný pán skutečně vrátí, bude se k němu muset Severus vrátit a hrát nadále svou úlohu věrného Smrtijeda tak, jak od něj žádal Brumbál. Jen tak má šanci svého syna ochránit. Kdyby se Voldemort dozvěděl, kdo ve skutečnosti je, byl by mrtvý a Harry s ním. Při tom pomyšlení sevřel chlapce pevně v náruči.

„To nedovolím. Přísahám, že nikomu nedovolím, aby ti ublížil, i kdyby mě to mělo stát život,“ slíbil, ačkoli věděl, že to dítě to nemůže chápat. Ačkoli Severus toužil dát chlapci své jméno, věděl, že právě jméno, tak známé v kouzelnickém světě, bude velmi důležité. Navzdory tomu, že se mu jméno Potter protivilo, nemohl ho změnit. Avšak do doby, než Harry nastoupí do školy, bude ho všude představovat pod jménem jeho matky, jako Harryho Evansa. Bude to tak snad jednodušší a v případě, že by se někde o okolí pohyboval nějaký kouzelník, nevyvolá takovou zvědavost, aby je to odhalilo. Severus doufal, že je jeho rozhodnutí správné, ale už nyní toho litoval.