sobota 10. listopadu 2007

Kapitola č.23: Slib

Překlad a slohová stylizace - Ondřej Nahálka

Harry vcházel do výtahu a míjel množství papírových oběžníků, které vylétly zpoza mříží a mizely v tmavé chodbě na konci síně. Vtěsnal se mezi dva výstřední kouzelníky, z nichž jeden volnou rukou zamával hůlkou a proměnil žabáka, připomínajícího tvář Doloros Umbridgeové, v ryzí zlato. Druhý jen suše přikývl.

Harry si jich příliš nevšímal. Upravil si brýle, které mu v tom spěchu mírně sklouzly z nosu, a oprášil plášť od sazí. Výtah se dal do pohybu.

Neuplynulo ani pět minut a mříže ustoupily. Vykročil do třetího patra a spěšně zamířil do ministrovy kanceláře. Když dorazil přede dveře, uvědomil si, že jsou pootevřené, a tak bez zaklepání nakoukl dovnitř. Místnost byla, jako vždy, prosvětlena plameny z kamenného krbu, u něhož stál postarší kouzelník s černou pletí. Jeho oči kmitaly po svitku pergamenu. V místnosti však seděla ještě jedna postava. Vstoupil tedy dále.

„Harry, konečně.“ zareagoval ministr a odpoutal svůj zrak od dopisu.

Dřevo pod nátlakem plamenů praskalo.

„Promiň, Kingsley, máme u nás raněného z Kruvalu.“ odpověděl.

„Já vím, Teddy mi o tom říkal. Přišel o malou chvíli před tebou.“

Teddy položil svůj šálek čaje na stůl a dal se do řeči: „Může mi někdo říci, co se tu vlastně děje?“

„Včera v noci bylo napadeno Bulharské Ministerstvo.“

„Cože? Ministerstvo?“

„Ano, ale zřejmě nenalezli to, co chtěli.“ odpověděl Harry, který si byl celé situace vědom z dopisu.

„Copak oni nepřišli ovládnout Ministerstvo?“ pokračoval.

„To ne, Teddy, chtěli se jen dostat na Odbor záhad, ale když nic nenašli, vydali se do Kruvalu.“

„A co uděláme?“

Ministr přešlapoval s neklidným výrazem po místnosti.

„Celé Bulharské Ministerstvo je na nohách. Nemá smysl tam posílat naše bystrozory.“

„To tu budeme jenom čekat?“ zvýšil Teddy tón.

„Uklidni se, zatím netušíme, po čem vlastně jdou. Jedno však víme jistě, nezabíjí cíleně, jen ty, co se jim postaví.“ vstoupil mu Harry do řeči.

„Musíme se chránit sami, posílat lidi do Bulharska by nás mohlo oslabit. Na druhou stranu je důležité to tam jít zkontrolovat, Oblouk smrti se prostě nesmí dostat do rukou nepřítele.“

„Harry?“ dotázal se ministr.

Harry věděl, co chce říci, a tak přikývl dříve, než stačil cokoliv doříct.

„Vezmeš s sebou i Teddyho?“

Zavrtěl hlavou.

„Cože?“

Teddyho tato odpověď dost překvapila a nejinak se tvářil i Kingsley.

„Nejsem snad dost dobrý? Vždyť jsi říkal..“ protestoval.

„Nech nás teď, prosím, na chvíli o samotě, já ti to pak vysvětlím.“ dodal.

Ministr přikývl.

Teddy se zvedl z křesla a se svěšenou hlavou zamířil ke dveřím.

„Děje se snad něco, Harry? Ještě nedávno si mě přesvědčoval, jak je Teddy schopný, změnil si snad názor?“

„Ne. Za tím, co jsem řekl, si stojím. Jednoduše ho nechci vtáhnout do přímého boje.“

„Nemůžeš ho chránit věčně, jednou se do přímého střetu stejně dostane.“

„Ano, ale tohle je jiné, teď tomu mohu ještě zabránit.“

„Dobře, to nechám na tobě. Ale bylo by dobré, aby sis vzal někoho dalšího a odcestoval ještě dnes. Nechci, aby někdo věděl, že jste se tam vydali, takže letax nelze využít. Možná košťata nebo přemístění…“ zadumal ministr.

„Jak myslíš, nějak to zařídíme. A co chceš dělat tady?“

„Během tvé nepřítomnosti převezmu oddělení. Pokud se Zmijozel pokusí o získání dalších spojenců, první na řadě bude Azkaban. Bohužel si nemůžeme být jisti, jestli se nám kolem něj podaří udržet dostatek mozkomorů a tím i vězně v jejich dosahu.“ připustil ministr sklíčeně.

„Alespoň se o to pokusíme. A pak ještě..“

„Vím, co máš na mysli, Harry. Myslíš, že by bylo lepší Bradavice zavřít?“

„To nevím, pokud nejsme v přímém ohrožení, zdá se mi to zbytečné. Ale rozhodně jim přidělíme zvláštní ochranu.“

„Zmijozel zná Bradavice lépe než kdokoliv jiný. Myslíš, že ho nějaká kouzla zastaví?“

„To ne, ale získáme tím čas. A navíc, kdo říká, že zaútočí on sám? Možná pošle jen své stoupence.“

„Máš pravdu, škoda, že se můžeme jen domnívat.“

Harry se zamyslel.

„Mám ještě jednu prosbu.“

„A to?“

„Pokud by se mi něco stalo, dáš mi pozor na rodinu?“

„To nebude třeba. Ale kdyby se ti přeci jen něco stalo, můžeš se spolehnout.“

Harry přikývl a zamířil ke dveřím, před nimiž na něj čekal zamyšlený Teddy. Jen, co vešel do dveří, spustil: „Harry, vysvětli mi, proč nemůžu s tebou. Myslel jsem, že mi věříš.“

„Půjdeme raději do mé kanceláře, tam si promluvíme.“ odpověděl pokojným hlasem. Po celou cestu však nikdo neřekl ani slovo. Když dorazili do kanceláře a posadili se ke stolu, Harry si ho zkoumavě měřil od hlavy až k patě.

„Tak tedy poslouchej. Nejde o to, že bych ti nevěřil. Ale tentokrát se mnou prostě nemůžeš. Dnes jsi se zasnoubil a chceš žít nový život. Nechci tě vystavovat takovému riziku.“

„Já to chápu, že se mě snažíš chránit,“ pověděl Teddy, „ale já se s Viky zatím jen zasnoubil, kdyby se mi něco stalo, určitě si najde někoho, s kým bude šťastnější.“

„Jak tohle vůbec můžeš říct?“ vylekal se Harry.

„Ona tě miluje a nechce nikoho jiného. A já vás nechci odloučit, ne, pokud tomu můžu zabránit.“

„Jenže to ty jsi ten, co by se měl zamyslet. Máš rodinu, svou ženu a děti. Co budou dělat, kdyby se ti něco stalo?“

„To je něco jiného.“ zašeptal při vzpomínce na Ginny a děti.

„Kdyby se mi něco stalo, chci, aby si tu byl a postaral se o ně. Tohle je má práce a tudíž i moje povinnost, musím..“

„Ne, nemusíš,“ křičel Teddy, „ může jít někdo jiný. Jsi přesně jako moji rodiče, ti taky mysleli jen na práci a ne na mě.

„Teddy, jediné, na co teď myslím, je bezpečnost mých dětí. A ta s tím souvisí. Pokud se mi podaří kamenný oblouk přeci jen zničit, můžeme zabránit, aby nás nepřítel napadl. A pokud to znamená, že pak bude má rodina v bezpečí, jsem ochotný to riziko podstoupit.“

„Harry…“

Teddyho hlas zakolísal a v očích těžce potlačoval slzy.

„Prosím, slib mi, že tu zůstaneš a postaráš se mi o ně.“

„Dobře, ale ty mi slib, že se vrátíš.“

Na Harryho tváři se objevila známka úsměvu.

„Přece si nenechám ujít tvoji svatbu.“ řekl.

V hloubi duše však opakoval jediné – „Pokud se jí tedy dočkám.“

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

ahoj, chtela bych si precist kapitolu 23, klidne i ve slovenctine dik

Anonymní řekl(a)...

pridejte ji prosim!

Anonymní řekl(a)...

hej asi tak uz si to chcu precits nevadi mi slovina ale nemuzu takhle preskocit kapitolu... a uz tam pred den je furt UNDER PROGRESS

tomasyn řekl(a)...

Pomůžu s překladem můžu?

Anonymní řekl(a)...

Mí ICQ je 367 113 220 a mail tomasyn@seznam.cz tak se pak ozvi už mám další kapitolu.