úterý 30. října 2007

Kapitola č. 5: Narozeniny

Překlad a slohová stylizace - Olga Rybářová

Zatímco Harry zápolil v kanceláři s hromadou hlášení, u něj doma v Godrikově dole bylo veselo. Když odešel do práce, Ginny se s Lillyinou pomocí pustila do úklidu a vaření slavnostní večeře. Asi v deset hodin se k nim přidala Hermiona se svým desetiletým synkem Hugem.

„Teta Mína! Hugo!“ zavýskla Lilly jen co je uviděla ve dveřích. Hermiona se usmála na svojí malou neteř a popostrčila Huga dopředu, aby mohl spolu s Lilly zmizet do jejího pokojíčku si hrát.

„Ahoj,“ přivítala jí Ginny a se šibalským úsměvem jí podávala zástěru.

„Teda to je přivítání. Jen člověk přijde a už ho ženou do práce.“ naoko se durdila Hermiona, když si od Ginny brala zástěru. Rychle se jí opásala a usmála se na Ginny. Samozřejmě nemyslela svoje slova vážně, vždyť přišla Ginny pomoct s oslavou narozenin. Lilly a Hugo byli skoro stejně staří, a tak se rozhodli letos oslavy spojit. Jejich sourozenci už byli v Bradavicích a oslava jen s dospělými, by pro ně nebyla záživná. Anio jeden z nich netušil, co se chystá, spokojeně si hráli v pokojíčku a nechali dvě dospělé čarodějnice, aby v klidu vyčarovali výzdobu a uvařili slavnostní večeři.

„Dort a dárky přinese Ron až navečer. Hugo již několik dní slídí po domě, kde jen by mohli být schované a tak je Ron musel schovat v obchodě. Někdy si říkám po kom jen ty děti jsou.“ Obě se rozesmály.

„Tak to je jasné, Ron hledal dárky každý rok, ale nikdy nepřišel na to kam je naši schovávali.“

„Opravdu? A kam je dávali?“

„No, nejspíš jsem ten úkryt našla jen já, ani jeden z kluků netušil, že v obýváku pod kobercem je malý poklop a pod ním prostor.“ Chichotala se Ginny při vzpomínce na naštvanýho Rona, který nikdy nevěděl kde hledat. „A právě tam byly vždy dárky uschované.“

„Snad mi nechceš tvrdit, že dvojčata nepřišli na jeden poklop v obýváku, když v Bradavicích objevili několik tajných chodeb? Tomu se prostě nedá věřit.“ Zasmála se Hermiona, zatímco hůlkou švihla po noži, který hned začal krájet salát a druhým švihnutím přidala několik nakrájených přísad do omáčky, která bublala v měděném kotlíku. Zatím co Ginny stála ve dveřích mezi kuchyní a jídelnou kde právě vyčarovala transparent: VŠE NEJLEPŠÍ K NAROZENINÁM LILLY A HUGOVI.

K tomu vyčarovala pestrobarevné lampiony a množství balónků, lehce poletujících vzduchem. Dalšímy rychlými pohyby svátečně prostřela stůl a posunkem naznačila Hermioně, že ještě dojde pro nějaké květiny do zahrádky. I když byl podzim, její zahrádka kvetla jako v létě. Její mamka a profesorka Prýtová z Bradavic jí naučili několik užitečných triků, jak si udržet zahradu v jednom květu až do sněhu. A tak vybrala několik nádherných orchidejí, které pak zručně naaranžovala do vázičky.

Tu postavila doprostřed stolu a ještě pomohla Hermioně s poslední fází vaření. Když měly hotovo, šly se obléknout a přichystat děti. Ty sice věděli, že se dnes večeří společně a přijde i Teddy, ovšem pravý účel neznali. Když obě děti byly připravené, bylo jim poručeno zůstat v pokojíčku, dokud je nezvolají. Neprotestovali, neboť si mohli dělat co chtěli a tak neměli problém být bez dozoru.

Mezitím již dorazili i ostatní hosté. Ron přinesl dárky a velký čokoládový dort ve tvaru zlatonky. Nebylo pochyb, že většina členů fandila famfrpálu a tak se nad tvarem nikdo ani v nejmenším nepozastavil. Dort položili na čestné místo stolu a všichni se postavili do půlkruhu pod barevný transparent. Byli tu Artur a Molly Weasleyovi, kteří si nemohli nechat ujít oslavu svých vnoučat, rodiče oslavenců, Harry s Ginny a Ron s Hermionou.
A ještě tu byl vysoký, štíhlý asi dvacetiletý kouzelník. Normálně měl modré oči a popelavé vlasy, ale dnes si kvůli dětem změnil svoje vlasy na červeno a tvář měl strakatou jako papoušek. Mudlovským dětem by jistě připadal jako klaun, ale přeci jen jiný než bývají klauni v cirkusech. Neměl na nose červenou bambuli, ani kostkovaný overal nebo velké nemotorné boty. Teddy byl stejně jako jeho matka metamorfomág i když většinou své schopnosti skrýval, dnes neodolal a rozhodl se udělat dětem radost.

Ginny děti zavolala, oba nedočkavě přiběhli. Úžasem skoro nedýchali, když v přítmí jídelny uviděli zářit svíčky na dortu a uslyšeli jak jim ostatní zpívají „Happy Birthday.“ Když jim dozpívali začali nadšením výskat a vrhali se z jednoho náručí do druhého. Po očku sledovali kupu dárků v rohu, ale rodiče se rozhodli s dárky počkat až po večeři. Dobře věděli, že děti budou z dárků nadšené, na druhou stranu neodolali pokušení nechat je trochu v napětí.
Večeře byla vynikající a Ginny s Hermionou sklízeli zasloužené uznání od všech stolujících. Nejvíc jejich snahu ocenila Molly, jelikož sama vychovala sedm dětí, moc dobře věděla jak je práce v domácnosti náročná. Vyzývavě obhlédla všechny přítomné muže, jakoby je chtěla vyzvat na souboj, kdyby s ní někdo nesouhlasil.

„Jistě, paní Weasleyová, my dobře víme, jak těžké to s námi naše ženy mají! Nemyslete si, že to nedokážeme ocenit.“ Usmál se na Ginnynu matku a naklonil se k Ginny, aby jí políbil. Na to se paní Weasleyová spokojeně usmála a šlehla pohledem po Ronovi.

„Jasně mami, že si toho cením a Hermiona to ví, že jo?“ otočil se prosebně ke své ženě a hledal jí v očích pochopení. Ta se jen škodolibě usmála a sladce řekla:
„Jistě, drahý. Umíš ocenit, když je teplá večeře na stole, ale jinak… víš, že ani nevím.“ Ron zčervenal jak rak.

„Ronalde!“ zvýšila inkvizitorsky hlas jeho matka, zatímco všichni okolo vypukli v hlasitý smích. Hermioně a Ginny tekly po tvářích od smíchu slzy.

„Ne, paní Weasleyová, to byl jen vtip. Ron je opravdu skvělý, pomáhá mi kde může a když má volno, stará se abych si odpočinula. Díky vaší výchově zvládá úplně všechno skvěle.“ Přispěchala Ronovi na pomoc Hermiona. Ron si viditelně oddechl a Molly se nad tou chválou hrdě usmívala. Byla ráda, že z jejích dětí vyrostli zodpovědní lidé, kterým se opravdu v životě dařilo. Když dozněla všechna uznání přišel čas na dárky. Děti se nahrnuli k hromadě a postupně si vybírali dárečky.

Bylo tam spousta různých sladkostí a hloupostí z Ronova obchodu se žertovnými věcmi. Hugo dostal od rodičů nové koště, byl to jeden z nejnovějších modelů Komety. Harry se nějakou dobu o závodní košťata přestal zajímat, protože stále používal Kulový blesk od Siriuse. Když loni o Vánocích přemýšlel nad dárkem pro Jamese, zatoulal se na Příčné ulici k obchodu s Prvotřídními potřebami pro famfrpál a se zaujetím si je prohlížel. A mezi nejnovější hity právě patřili Komety i James jednu dostal.

Teddy dal Hugovi příručku o údržbě košťat, Harry si byl jistý, že je to nejnovější vydání stejné brožury, kterou kdysi dostal o Hermiony. A jelikož Harry o koštěti pro Huga věděl, dohodli se s Ginny a koupili mu sadu pro údržbu. A tak všechny dárky pro Huga byly vlastně doplňky ke koštěti. Od babičky a dědy dostali oba medailónky s jejich iniciálami. Byla to dlouholetá tradice rodiny Weasleyovic, že každý člen rodiny dostal takový medailónek k desátým narozeninám.

Když Lilly otevřela svůj dáreček nemohla uvěřit vlastním očím. Stejně jako všechny holčičky v jejím věku si i Lilly ráda hrála s panenkami a to co měla před sebou vypadalo jako domeček pro panenky, ale byl nějaký jiný. Neměl normální střechu a komín, místo toho měl mnoho věží a věžiček..

„Protože se už nemůžeš dočkat, až budeš v Bradavicích, můžeš je mít alespoň v malém, než tam skutečně půjdeš se svými bratry. Co ty na to?“ zeptal se jí tichounce Harry, přičemž si klekl vedle ní, aby jí viděl do tváře.

„Mami, tati!“ zašeptala tiše a do očiček se jí hrnuly slzičky radosti. Pevně objala otce a pak se rozběhla k mamince. Ta jí objala stejně pevně a když se Lilly vrátila k domečku, kde byli i miniaturní postavičky, které se mohly pohybovat, Stála opodál Ginny v objetí s Harrym a pohledem se shodli, že to byl opravdu skvělý dárek. Od Rona a Hermiony dostala knížku, jak taky jinak a od Teddyho začarované zrcadlo, které dokázalo měnit její obraz tak, jak si princeznička bude přát.

Když se čas nachýlil, hosté se začali loučit a zvedali se k odchodu.

„Teddy,“ oslovil mladíka Harry, „potřeboval bych s tebou mluvit a nechceš u nás přespat?“ navrhnul mu Harry. Teddy se zarazil mezi dveřmi, ale neviděl žádný důvod proč odmítnout pozvání svého kmotra. Bylo mu tu s nimi dobře a tak se rozloučil s ostatními a šel za Harrym do jeho pracovny, která byla od obýváku oddělená posuvnými dveřmi.

„Počkej na mě uvnitř, dám jen Lilly dobrou noc a hned budu u tebe.“

„Dobře,“ přikývnul a pokračoval dál do pracovny. Než za sebou zavřel, uslyšel na chodbě hlas svého kmotra jak mluví na svojí dcerku. Jeho hlas byl měkký, klidný a plný lásky. Teddy si vzpomněl, jak si s ním Harry povídal právě tímto tónem, když byl ještě malý. Mezitím uběhla spousta času a nyní s ním už jeho kmotr mluví jako s přítelem a dospělým. Měl ho rád a vážil si ho nejen jako svého kmotra, ale i jako člověka. Mimo svoje prarodiče a Harryho neměl na světě nikoho jiného a oni se mu snažili nahradit dvě osoby, které mu chyběli nejvíc. Rodiče. Kdo to nezažil, ten to nemůže pochopit. Ovšem Harry chápal. Měli tolik společného…

Na chodbě popřál Harry dobrou noc oslavenkyni a díval se jak ruku v ruce stoupá schodištěm se svojí matkou. Pak se otočil a zamířil do kanceláře za Teddym.

Děvčata vyšli po schodech a vešli do útulně vyhřátého pokojíčku. Ginny pomohla Lilly převléknout se do pyžámka a uložila jí do postýlky. Chvilku se na ní dívala s něhou v očích a pak odměkud vytáhla malý sešit v pevných deskách.

„Co to je mami?“ zeptala se zvědavě Lilly.

„To je, Lilly, můj dárek pro tebe. Je to můj deník.“

„Tvůj deník, mami? Ale…?“ Lilly byla zmatená.

„Tento deník jsem dostala, od svojí maminky a ona zase od svojí. Je v něm zapsaná dlouhá historie naší rodiny. Každá z nás si ho psala do doby, dokud její dceři nebylo deset let. Je očarovaný tak, aby měl vždy tolik stránek, kolik jich bude třeba. Dnes přišel čas, abych ho předala dál. Nyní to bude tvůj deník a až budeš mít dceru, dáš jí ho v den jejích desátých narozenin.“

„To je krásný dárek, mami. Můžu si ho přečíst?“

„Jistě, vždyť je už tvůj. Dozvíš se v něm hodně zajímavých věcí, které se udály v minulosti naší rodiny. A nejen v ní.“

„Co jsi si tam psala ty mami?“ zeptala se opět zvědavě a v očích jí zajiskřilo.

„Můj první zápis je o tom, jak jsem poprvé potkala tvého taťku a na první pohled se do něj zamilovala.“ Odpověděla s tajemným úsměvem. „A teď už spinkej, zítra budeš mít dost času, abys si mohla začít číst.“

„Tak jo. A mami?“

„Ano?“

„Mám tě ráda,“ řekla a dala jí velkou pusu na tvář.

„I já tebe zlatíčko.“ Políbila dcerku na dobrou noc a zhasla světlo. Chvíli ještě počkala na chodbě, aby viděla co Lilly udělá. Přesně jak očekávala, dychtivě rozsvítila lampičku a začala číst.

Ginny se sama pro sebe usmála. Vždyť ona sama udělala tenkrát to samé, když deník dostala. A tak se na dceru nemohla hněvat. Raději odešla dolů, aby poklidila po hostině. Předpokládala, že Harry bude s Teddym hovořit dlouho do noci a rozhodla se počkat na něho v ložnici.

11 komentářů:

koník řekl(a)...

koník: Jedna malilinkatá,ale přece jenom chybička.Harry příručku a sadu pro údržbu košťat od Hermiony dostal ne prvním, ale až va třetím ročníku.

Anonymní řekl(a)...

Tak jste uplně vypatlaní ne ?
Ona se tady snaží napsat příběh a vy ji každou kapitolu ještě pomluvíte

Lewandule řekl(a)...

Přes čtvrt roku jsem na těchhle stránkách nebyla a tahle knížka mě moc mile překvapila!!!! Je to moc pěkně napsané, jen mě trošičku mrzí ty hrubice v překladu, ale neva :-) Jsem moc zvědavá, jak se to dál vyvine a držím palce celé Potterovic famílii i autorce!

HP FAN řekl(a)...

Souhlasím s Lewandulí. Přesně její komkentář bych mohl okopírovat a dát sem.

Daniel řekl(a)...

Úplně schvaluju další pokračování a máš to pěkně napsaný,díky ti za něj.

Anonymní řekl(a)...

zatím mám pocit,že sama autorka neví co nám vlastně chce sdělit.

Anonymní řekl(a)...

toto neni HP ale lacinej románek doufám že autorka přitvrdí

Anonymní řekl(a)...

Nechci kritizovat, je to dobře psane, ale je tam ještě jedna malá chyba v souvislostech...kulový blesk harry ztratil, když ho hagrid vezl na vozíku za motorkou a pronásledaval je voldemord...na v 7.dílu-kapitola 7 potterů...

Anonymní řekl(a)...

Je mi moc líto,ale čeština v tomto překladu dostala strašně přes nos, hlavně "i" a "y". Jen na jednom řádku jsem objevil až 5 hrubek. Pokud máte zájem, pošlete mi na petrhanka@seznam.cz spojení a velice rád tam pošlu opravenou stránku. Tématicky celé pokračování nemá sílu paní Rowling, ale je určitě zajímavé a rád si ho již podruhé čtu Brtník

Anonymní řekl(a)...

Je to opravdu skvěléé.....měli byste byt vubec rádi že se s tím autorka patlá ...ale vy ji tu akorat hodnotíte hrubky atd...HP 7 jsem si moc nepamatovala a pak jsem si ho přečetla a od tě doby pokračuju s těmito díly....fakt super

Anonymní řekl(a)...

jj, ale to nevadí...