neděle 22. července 2007

26. kapitola - Gringottova banka

Kapitola je již kompletní :)

Plán byl připravený, přípravy hotovy. V nejmenší ložnici ležela na krbové římse pouze malá skleněná lahvička s dlouhým černým roztřepeným vlasem, který vytáhli ze svetru, jenž měla Hermiona na sobě v sídle Malfoyů.

„A budeš mít i přímo její hůlku,“ řekl Harry a kývnul směrem k hůlce z ořechového dřeva, „takže myslím, že budeš vážně přesvědčivá.“

Když ji Hermiona zvedala, tvářila se, jako by se ji hůlka chystala bodnout nebo kousnout.
„Nesnáším ji,“ pronesla chabě, „Opravdu ji nesnáším. Vůbec to není ono, neposlouchá mě, jak by měla...je to, jako by byla část jí.“

Harry si nemohl nevzpomenout na to, jak rázně Hermiona zamítla jeho stesky kvůli hůlce z hlohu, jak trvala na tom, že si vymýšlí, že mu nefunguje jako jeho původní, a jak by měl jenom trénovat. Ale rozhodl se, že na oplátku nezopakuje její vlastní rady. Předvečer jejich plánovaného útoku na Gringottovu banku přeci jen nepovažoval za vhodnou chvíli na hádku.

„Zato ti ale pomůže vcítit se do její role,“ řekl Ron, „Vždyť si vzpomeň, co ta hůlka všechno udělala.“

„Ale o tom přece mluvím!“ oponovala mu Hermiona. „Touhle hůlkou byli umučeni Nevillovi rodiče a kdoví kolik dalších lidí! Tahle hůlka zabila Siriuse!“

Na to Harry nepomyslel. Pohlédl na ni a ucítil naléhavé nutkání ji zlomit, rozpůlit Nebelvírovým mečem, který byl opřen o stěnu vedle něj.

„Schází mi moje hůlka,“ posteskla si Hermiona. „Škoda, že mi pan Ollivander nemohl taky udělat novou.“

Toho rána totiž dostala Lenka od Ollivandera novou hůlku. Nyní stála v zadní části zahrady a v odpoledním slunci zkoušela její schopnosti. Dean, jemuž vzali hůlku zbojníci, ji sklíčeně sledoval.
Harry pohlédl na hlohovou hůlku, která kdysi patřila Dracu Malfoyovi. Byl překvapený, ale zároveň měl radost, že ho poslouchala alespoň tak dobře, jako Hermionina. Harry si vzpomněl na to, co jim o tajemné výrobě hůlek pověděl Ollivander a usoudil, že ví, v čem byl problém. Hermiona nevzala hůlku Bellatrix osobně, takže k ní hůlka necítila žádnou oddanost.

Dveře ložnice se otevřely a dovnitř vešel Griphook. Harry instinktivně sáhl po rukojeti meče a přitáhl si ho sobě, ale okamžitě toho zalitoval. Byl si jistý, že skřet si toho všimnul. Aby přešel trapnost situace, řekl:

„Zrovna kontrolujeme, jestli máme všechno, Griphooku. Už jsme řekli Billovi a Fleur, že zítra ráno odjíždíme a aby kvůli nám nevstávali.“

Ohledně toho byli neúprosní, protože Hermiona se musela ještě před přemístěním přeměnit v Bellatrix a čím méně toho o jejich plánu Bill s Fleur věděli, tím lépe. Vysvětlili jim také, že už se nevrátí. Tu noc, kdy je chytli zbojníci, ztratili starý Perkinsonův stan, takže jim Bill půjčil jiný. Byl už zabalený na dně jejich malého batohu, který Hermiona dokázala před zbojníky schovat tím, že ho strčila do své ponožky, což na Harryho udělalo velký dojem.

Ačkoli mu budou Bill, Fleur, Luna i Dean chybět, nemluvě o pohodlí domova, které si posledních pár týdnů užívali, Harry se těšil, až budou pryč od omezování ve Škeblové chatrči. Už ho nebavilo dávat věčně pozor, aby nikdo neslyšel jejich rozhovory, když byli zavřeni v miniaturní tmavé ložnici.
Ale ze všeho nejvíc si přál, aby se už zbavili Griphooka. Jak přesně se ovšem od skřeta odloučí, aniž by mu dali Nebelvírův meč, zůstávalo pro Harryho otázkou bez odpovědi. Neměli žádnou příležitost to naplánovat, protože Griphook zřídka nechal Harryho, Rona a Hermionu déle jak pět minut o samotě.

„Mamka by se od něho mohla učit,“ sténal Ron, když se dlouhé skřetí prsty zas a znova objevovaly za dveřmi. Harry nezapomínal na Billovo varování, takže vysvětlil, že Griphook se jen snaží zabránit tomu, aby ho podvedli. Hermiona ale tak vehementně nesouhlasila s plánovanou zradou, že Harry přestal spoléhat na její inteligenci, která by vymyslela, jak to provedou. A jediné co Ron navrhl při těch řídkých příležitostech, kdy u nich nebyl Griphook, bylo:

„Budem s tím muset jednoduše frnkout, kámo.“

Tu noc se Harrymu špatně spalo. Když se k ránu převaloval, vzpomněl si na to, jak se cítil noc předtím, než přepadli Ministerstvo kouzel - cítil tehdy odhodlání, téměř vzrušení. Teď byl zahlcen úzkostí a nepříjemnými pochybnostmi. Nemohl se zbavit strachu, že to neskončí dobře. Neustále si říkal, že mají dobrý plán, že Griphook moc dobře ví, co je čeká, že jsou připraveni na všechny potíže, které je mohou potkat. Jednou nebo dvakrát zaslechl, jak se Ron pohnul, a byl jsi jistý, že je stejně jako on vzhůru. Spali ale v obýváku spolu s Deanem, takže se neodvážil promluvit.

Ulevilo se mu, když odbyla šestá hodina ráno a mohli konečně vylézt ze spacáků, v pološeru se obléct a potichu vyjít na zahradu, kde se sešli s Hermionou a Griphookem.
Úsvit byl chladný, ale s nástupem května už téměř nefoukalo. Harry pohlédl na hvězdy, zářící bledě na tmavé obloze a zaposlouchal se do zvuku vln, rozbíjejících se o útes – ten hlas mu bude chybět.

Jejich cestu přes červenou zem na Dobbyho hrobě lemovaly malé zelené výhonky. Za rok bude val pokryt květinami. Bílý náhrobní kámen se skřítkovým jménem už vypadal obnošeně. Harry si uvědomil, že ho nemohli pohřbít na krásnější místo, ale zasáhla ho krutá bolest, že ho musí opustit.
Při pohledu na hrob znovu zauvažoval, jak mohl skřítek vědět, kam je má přijít zachránit. Nepřítomně si pohrával s malým váček pověšeným kolem krku, cítil přes něj kousek rozbitého zrcátka, ve kterém si byl jistý, že viděl Brumbála.

Uslyšel, jak se otevřely dveře, a otočil se.

Přes trávník k nim kráčela Bellatrix Lestrangeová doprovázená Griphookem. Při chůzi strkala malý batoh do kapsy starého hábitu, který vzali z Grimmauldova náměstí.

Ačkoliv Harry věděl, že to je Hermiona, nemohl si pomoct, aby se neotřásl nenávistí. Byla vyšší než on, dlouhé černé vlasy se jí vlnily na zádech, její pohrdavé oči na něj pohlédly, ale když promluvila, uslyšel za Bellatrixiným hlasem Hermionu.

„Chutnala naprosto odporně, mnohem hůř než škrtidub! Fajn, Rone, pojď sem, ať tě můžu změnit...“

„Jo, ale nezapomeň, že vážně nechci mít ty vousy moc dlouhé – “

„Panebože, Rone, teď nejde o to, abys vypadal dobře –“

„To nemyslim, překáží mi to! Ale nos bych chtěl mít přece jen o trochu kratší, zkus to udělat tak, jako posledně.“

Hermiona vzdychla, ale dala se do práce. Neslyšně mumlala a přeměňovala jednotlivé části Ronova těla. Rozhodli se mu vytvořit úplně novou identitu a věřili, že zlovolné charisma Bellatrix ho bude dostatečně chránit. Harry a Griphook měli být schovaní pod neviditelným pláštěm.
„Tak,“ řekla Hermiona, „jak vypadá, Harry?“

Rona bylo možno i přes přeměnu rozpoznat, ale Harry si pomyslel, že to je jen proto, že ho zná příliš dobře. Měl teď dlouhé vlnité vlasy, husté hnědé vousy s knírem, krátký široký nos bez pih a husté obočí.

„No, není můj typ, ale půjde to,“ odpověděl Harry. „Takže půjdeme?“
Všichni tři pohlédli na tmavou, tichou Škeblovou chatrč stojící pod blednoucími hvězdami. Pak se otočili a vyšli k místu, hned za ochranným valem, kde končilo Fideliovo ochranné kouzlo a odkud se mohli přemístit.

Když prošli bránou, ozval se Griphook.

„Nejspíš bych měl už vylézt nahoru, co říkáte, Harry Pottere?“

Harry se sklonil a skřet mu vylezl na záda a pevně se ho chytil pod krkem. Nebyl těžký, ale Harrymu se nelíbil pocit, že je tak blízko, ani síla, se kterou se briskně dostal nahoru. Hermiona vytáhl neviditelný plášť z malého batohu a přehodila ho přes něj.

„Perfektní,“ prohlásila, když se sklonila, aby zkontrolovala Harryho nohy. „Není vidět vůbec nic. Můžeme jít.“

Harry se otočil s Griphookem na zádech a soustředil se, jak nejvíc mohl na Děravý kotel, hospůdku, u vchodu do Příčné ulice. Skřet se k němu přitiskl ještě pevněji, jak se pohybovali sepnutou tmou. O pár vteřin později Harryho nohy ucítily chodník a Harry otevřel oči přímo na křižovatce Charing Cross.

Míjeli je mudlové se znavenými tvářemi, obvyklými pro časné ráno a vůbec si nebyli vědomi, že tu stojí malá hospůdka.
Bar v Děravém kotli byl téměř prázdný. Tom, shrbený a bezzubý majitel, leštil za barem sklenice. Dva čarodějové se tlumeně bavili ve vzdáleném rohu, ale při pohledu na Hermionu zmizeli dál do stínu.

„Madam Lestrangeová,“ zamumlal Tom a když kolem něj Hermiona prošla, kývnul poslušně hlavou.

„Dobré ráno,“ řekla Hermiona a Harry zahlédl Tomův překvapený pohled, jak se plížil za ní, stále s Griphookem na zádech.

„Jsi moc zdvořilá,“ zašeptal Hermioně do ucha, když vycházeli do dvora za hospodou. „Musíš se k lidem chovat, jako by byli smetí.“

„No dobře!“

Hermiona vytáhla Bellatrixinu hůlku a poklepala s ní na cihlu na nenápadné zdi před nimi. Cihly se okamžitě začali pohybovat a točit. Uprostřed se objevila díra, která se postupně rozšiřovala, až z ní vznikl vchod do úzké dlážděné Příčné ulice.

Všude bylo ticho, obchody ještě neotevřely, nikde žádní zákazníci. Zahnutá dlážděná ulice se nyní vůbec nepodobala té plné lidé, kterou Harry navštívil, než jel poprvé do Bradavic před několika lety.
Mnoho obchodů bylo zabedněných, ale viděli i pár nově otevřených, týkajících se černé magie. Z mnoha výkladních skříní se na ně dívala Harryho tvář na plakátech s nápisem Hledaný číslo jedna.

U dveří se choulila skupina otrhaných lidí. Slyšel, jak naříkají směrem k těm několika kolemjdoucím, prosí je o zlato, vykřikují, že opravdu jsou kouzelníci. Jeden z nich měl přes oko zkrvavený obvaz.

Žebráci pohlédli na Hermionu, když kolem nich procházeli. Zdálo se, jako by před ní roztávali, stahovali se kapuce do čela a prchali, jak nejrychleji mohli. Hermiona je zvědavě pozorovala, až muž se zakrváceným obvazem doklopýtal přímo před ní.

„Mé děti!“ vykřikl a ukázal. Měl chraplavý, vysoko posazený hlas a zněl roztržitě. „Kde jsou mé děti? Co jim udělal? Ty to víš, ty to víš!“

„Já – já vážně – “ zajíkla se Hermiona.

Muž se na ni vrhnul a natahoval se po jejím hrdle. Rána a výbuch červeného světla ho odmrštily zpět na zem, kde ztratil vědomí. Ron stál s hůlkou stále napřaženou a pod vousy se mu stále zračilo překvapení. V oknech na obou stranách ulice se objevily tváře, ale malý lidé v hlouček přihlížejících, kteří stáli poblíž se zahalili do svých hábitů a svižným krokem odcházeli, aby byli co nejrychleji pryč.

Jejich vstup do Příčné ulice nemohl být nápadnější. Harry na chvíli zauvažoval, jestli by nebylo lepší odejít teď a zkusit vymyslet lepší plán. Než se ale mohli přesunout nebo se spolu poradit, ozval se za nimi další výkřik.

„Ale, madam Lestrangeová!“

Harry se bleskurychle otočil a Griphook se ho chytil o něco pevněji. Dlouhými kroky k nim mířil vysoký, hubený kouzelník s hustými šedivými vlasy a dlouhým, ostrým nosem.

„To je Travers,“ zasyčel skřet Harrymu do ucha, ale Harrymu v tu chvíli vůbec nedošlo, kdo Travers je. Hermiona se narovnala, aby vypadala vyšší, a řekla s největším možným opovržením, kterého byla schopná,

„A vy chcete co?“
Travers se zastavil a tvářil se uraženě.

„Je to Smrtijed!“ vydechl Griphook a Harry se pokradmu přiblížil k Hermioně, aby jí zašeptal tu informaci do ucha.

„Chtěl jsem vás pouze pozdravit,“ odpověděl chladně, „ale pokud je má přítomnost nevítaná...“

Harry okamžitě rozpoznal jeho hlas. Travers byl jeden ze Smrtijedů, kteří dorazili do Xenofiliova domu.

„Ne, ne, vůbec ne, Traversi,“ řekla Hermiona rychle, aby napravila svůj omyl, „jak se daří?“

„Abych řekl pravdu, jsem překvapen, že vás vidím venku, Bellatrix.“

„Opravdu? Čím to?“ zeptala se Hermiona.

Tedy,“ odkašlal si Travers, „slyšel jsem, že obyvatelé Malfoyva sídla dostali zákaz opustit dům, po tom ...ehm...úniku.“

Harry si zoufale přál, aby Hermiona něco vymyslela. Pokud to byla pravda, Bellatrix vůbec neměla být na veřejnosti –

„Pán Zla odpouští těm, kteří mu v minulosti věrně sloužili,“ odpověděla Hermiona a brilantně přitom napodobila Bellatrixinu nejpohrdavější intonaci. „Možná, že jeho mínění o vás není tak vysoké jako o mě, Traversi.“

Ačkoliv se Smrtijed tvářil uraženě, rozhodně již nevypadal tak podezíravě. Pohlédl na zem na muže, kterého Ron před chvíli omráčil.

„Jak vás urazil?“

„Na tom nezáleží, už se to nebude opakovat,“ pronesla Hermiona chladně.

„Tihle ´bezhůlkoví´ umí být otravní,“ řekl Travers. „Pokud pouze žebrají, nic proti tomu nemám, ale minulý týden si mě jedna z nich dovolila požádat o přímluvu na ministerstvu. Jsem čarodějka, pane, já jsem čarodějka, dovolte mi, abych vám to dokázala!“ napodobil ji pištivě. „Jako bych ji měl půjčit svoji hůlku - ale čí hůlku,“ zeptal se zvědavě, „teď používáte, Bellatrix? Slyšel jsem, že vaše vlastní byla - “

„Tady mám svou hůlku,“ odpověděla Hermiona chladně a ukázala na Bellatrixinu hůlku. „Nevím, jaké fámy jste poslouchal, Traversi, ale nejste moc dobře informovaný.“

Travers vypadal překvapeně a otočil se nyní na Rona.
„Kdo je váš přítel? Neznám ho.“

„To je Dragomir Despard,“ vysvětlila mu Hermiona.

Usoudili, že pro Rona bude nejbezpečnější, když se bude vydávat za vymyšleného člověka. „Neumí příliš anglicky, ale sympatizuje s cíly Pána Zla. Přijel se z Transylvánie podívat na náš nový režim.“

„Skutečně? Těší mě, Dragomire,“

„ – Eší me,“ řekl Ron a napřáhl ruku.
Travers roztáhl dva prsty a potřásl Ronovi rukou, jako by se bál, že se tím ušpiní.

„A co vás a vašeho – milého – přítele přivádí takto časně do Příčné ulice?“ zeptal se Travers.

„Potřebuji zajít do Gringgotovy banky,“ odpověděla Hermiona.
Hermiona neměla na vybranou, musela ho následovat klikatou dlážděnou ulicí až k místu, kde nad ostatními obchody vyčnívala sněhobílá budova Gringottovy banky. Ron kráčel vedle nich a Harry s Griphookem je následovali.

Pozorný Smrtijed bylo to poslední, co potřebovali. Nejhorší na tom ovšem bylo, že s Traversem po boku fiktivní Bellatrix neměl Harry nejmenší možnost s Hermionou nebo Ronem jakkoliv komunikovat. Až příliš brzy dorazili k mramorovému schodišti vedoucímu k velkému bronzovému vchodu. Jak je Griphook varoval, místo skřetů v livreji, kteří obvykle postávali kolem vchodu, tu nyní čekali dva kouzelníci. Každý z nich v ruce svíral dlouhý zlatý prut.

„Ah, ´sondy spolehlivosti´,“ vzdychl Travers teatrálně. „uboze jednoduché, ale přitom tak účinné!“

Vydal se po schodech nahoru a kývnul doprava i doleva na čaroděje, kteří zvedli zlaté pruty a projeli ho jimi nahoru a dolů.

Harry věděl, že sondy rozpoznaly ukryté kouzelnické předměty. Měl pouze pár vteřin, takže vytáhl Drakovu hůlku a namířil ji postupně na každého hlídače a zašeptal dvakrát „Confundo.“ Oba strážci se na moment zarazili, když je kouzlo zasáhlo, ale Travers, který se díval za bronzovou bránu do vstupní síně, si ničeho nevšiml.

Hermioně se zavlnily dlouhé černé vlasy, když vyšla schody.

„Moment, madam,“ řekl strážce a zvedl sondu.

„Ale právě jste to přece udělal!“ pronesla Hermiona Bellatrixiným arogantním rozkazovačným hlasem.

Travers se se zvednutým obočím otočil. Strážce vypadal zmateně. Pohlédl na úzkou zlatou sondu a pak na svého kolegu, který mu lehce omámeným hlasem řekl,
„Jo, Mariusi, zrovna jsi ji zkontroloval.“

Hermiona s Ronem po boku vykročila a Harry s Griphookem je neviditelně následovali. Harry se na prahu otočil: oba kouzelníci se škrábali na hlavě.

Před vnitřními stříbrnými dveřmi, na kterých stálo varování o strašlivé odplatě pro zloděje, stáli dva skřeti. Harry pohlédl na báseň a z ničeho nic se mu vybavila vzpomínka, na dobu, kdy na to samém místě stál v den svých jedenáctých narozenin, těch nejlepších v životě.
Hagrid stál vedle něj a povídal, „Jen blázen by se je pokoušel vykrást,“¨

Gringottova banka mu tehdy přišla jako zázračné místo, začarované skladiště se zlatem, o kterém nikdy neměl tušení, že je jeho a ani ve snu ho tenkrát nenapadlo, že by se sem měl vrátit a krást...Ale za pár vteřin už stáli v rozsáhlé mramorové hale uvnitř banky. U dlouhého pultu seděli na vysokých stoličkách skřeti a věnovali se prvním zákazníkům. Hermiona, Ron a Travers zamířili ke starém skřetovi, který lupou zkoumal velkou tlustou minci. Hermiona nechala Traverse popostoupit dopředu, aby mohla Ronovi vysvětlit charakteristiku haly.

Skřet položil zkoumanou minci stranou a bezadresně pronesl „Leprikóní“. Pak pozdravil Traverse, jenž mu podal malý zlatý klíček. Skřet jej prozkoumal a vrátil mu jej zpět.
Hermiona vykročila k němu.

„Madam Lestrangeová!“ pronesl skřet evidentně překvapen. „Ach můj bože! Mohu – mohu Vám pomoci?“

„Přeji si jít do svého trezoru,“ odpověděla Hermiona.

Skřet trochu couvnul. Harry se rozhlédl. Travers nebyl jediný, kdo postával kolem a pozoroval je. Řada skřetů přerušila práci a dívala se na Hermionu.

„Můžete se...identifikovat?“ zeptal se skřet.

„Identifikovat? Nikdy - nikdy v životě jsem se nemusela identifikovat!“ oponovala mu Hermiona.

„Oni to ví!“ zašeptal Griphook Harrymu do ucha. „Museli je varovat, že se sem může někdo pokusit vniknout.“

„Postačí vaše hůlka, madam,“ řekl skřet. Natáhl chvějící se ruku a Harry si v hrozivé vteřině uvědomil, že skřeti Gringgottovy banky ví, že Bellatrixina hůlka byla ukradena.

„Jednej, jednej rychle!“ šeptal Griphook Harrymu do ucha, „kletba Imperius!““

Harry zvedl pod pláštěm hůlku z hlohu, namířil ji na starého skřeta a poprvé v životě zašeptal, „Imperio!“

Z Harryho paže vystřelil zvláštní pocit brnícího tepla, které jakoby proudilo z jeho mysli přes šlachy a žíly a propojilo ho s hůlkou a kletbou, kterou pronesl. Skřet vzal Bellatrixinu hůlku, pečlivě ji prozkoumal a pak řekl, „Ah, vidím, že jste si nechala vyrobit novou hůlku, madam Lestrangeová!“

„Cože?“ zeptala se Hermiona, „ne, ne, to je moje – “

„Novou hůlku?“ podivil se Travers a znovu přistoupil k přepážce. Skřeti kolem je stále pozorovali. „Ale jak jste to dokázala? Který výrobce hůlek vám ji vyrobil?“

Harry zareagoval bez přemýšlení. Namířil hůlku na Traverse a znovu zamumlal, „Imperio!“

„Ach, ano,“ řekl Travers a podíval se na Bellatrixinu hůlku. „A funguje dobře? Vždycky jsem říkal, že nové hůlky potřebují trochu času, nemyslíte?“

Hermiona vypadala naprosto ohromeně, ale k Harryho velké úlevě, přijala bizardní změnu ve vývoji bez komentáře.
Starý skřet tleskl za přepážkou rukama a okamžitě k němu přistoupil mladší skřet.

„Budu potřebovat břinkot,“ řekl skřetovi, který hned zmizel a za vteřinu se vrátil s koženou kabelou, ve které o sebe řinčely kovové předměty, kterou předal svému nadřízenému.

„Dobře, velmi dobře! Následujte mě, prosím, madam Lestrangeová,“ řekl skřet, seskočil ze stoličky a zmizel tak z dohledu, „zavedu vás do vašeho trezoru.“

Objevil se na druhé straně přepážky a vesele k nim kráčel se stále ještě cinkající kabelou. Travers se nyní téměř nehýbal a jen ústa měl doširoka otevřené. Ron k tomuto zvláštnímu jevu jen přitahoval pozornost, když jej zmateně pozoroval.

„Moment - Bogrode!“
Jiný skřet vystartoval zpoza přepážky.

„Máme své instrukce,“ řekl a zlehka se Hermioně uklonil, „omlouvám se, madam Lestrangeová, ale k trezoru Lestrangeových byla přidána zvláštní ochranná opatření.

Naléhavě něco šeptal Bogrodovi do ucha, ale skřet pod kletbou Imperius ho setřásl.
„Jsem si plně vědom těchto instrukcí. Madam Lestrangeová si přeje jít do svého trezoru ...velmi vážená rodina ... staří klienti ... tudy, prosím...“

A s cinkotem spěšně zamířil k jedněm z mnoha dveří, které vedly z haly. Harry se ohlédl na Traverse, který stále ještě stál na jednom místě a tvářil se příliš nepřítomně. Harry se rozhodl. Mávnutím hůlky donutil Traverse přijít k nim a sledovat je až ke dveřím, do hrubé kamenné chodby za nimi, osvětlené pochodněmi.

„Máme problém, podezírají nás,“ řekl Harry, když za nimi zabouchly dveře a sundal si neviditelný plášť. Griphook seskočil z jeho ramen. Travers ani Bogrod se vůbec nepodivili jejich neobvyklému zjevení.

„Jsou pod kletbou Imperius,“ dodal v rekaci na zmatené pohledy Rona a Hermiony, kteří zírali na nepřítomné tváře Traverse s Bogrodem. „Ale nemyslím, že jsem ji použil dostatečně silnou, nevím...“

A v hlavě se mu objevila další vzpomínka, tentokrát na skutečnou Bellatrix Lestrangeovou, jak před ním vřískala, když se poprvé v životě pokusil použít kletbu, která se nepromíjí:

„Musíš ji opravdu chtít použít, Pottere!“

„Co budem dělat?“ zeptal se Ron. „Nevrátíme se ještě? Dokud můžem?“

„Pokud ještě můžeme,“ řekla Hermiona a pohlédla na velké dveře do hlavní haly, kde se dělo kdoví co.

„Když jsem se dostali takhle daleko, tak bych šel dál.“ prohlásil Harry.

„Dobře,“ souhlasil Griphook, „potřebujeme, aby Bogrod řídil vozík. Já na to nemám povolení. Ale nebude tam místo pro toho čaroděje.“

Harry namířil hůlkou na Traverse.
„Imperio!“

Kouzelník se otočil a spěšně odcházel podél tmavé uličky.
„Co ho necháváš dělat?“

„Schovat se,“ odpověděl Harry a namířil pro změnu na Bogroda, který hvízdl a přivolal vozík, jenž k nim přijel ze tmy. Harry si byl jistý, že když do něj nasedali, slyšel v hlavní síni výkřiky. Bogrod si sednul s Griphookem dopředu, Harry, Ron a Hermiona se zmáčkli v zadní části.

Vozík se rozjel se škubnutím a nabral rychlost. Prosvištěli kolem Traverse, který se schovával do díry ve zdi, když se vozík začal kroutit a zatáčet do labyrintových zatáček. Stále mířili hlouběji a hlouběji. Přes rachot koleček Harry neslyšel nic jiného.
Vlasy za ním vlály, jak míjely stalaktity a jeli stále níž, ale stále se ohlížel. Bylo to, jako by za sebou nechaly obrovské stopy. Čím víc o tom přemýšlel, tím šílenější mu jejich plán připadal. Převléknout Hermionu za Bellatrix, vzít se sebou její hůlku, když Smrtijedi dobře věděli, kdo jí ji vzal – “

Byli hlouběji, než kdy Harry v Gringgotově bance byl. Vozík v rychlosti se trochu naklonil a na chvíli uviděli před sebe. Na vteřinu Harry zaslechl Griphooka vykřiknout:

„Ne!“, když se na ně spustil vodopád. Ale na brzdění nebyl čas: prosvištěli skrz něj.

Harry cítil vodu v očích i ústech, nic neviděl, ani nemohl dýchat. Pak se vozík hrozivě naklonil, převrátil se a všechny je vyhodil ven. Uslyšel, jak se vozík roztříštil o stěnu, slyšel, jak Hermiona něco křičí a ucítil, jak jej něco tlačí k zemi jako by nic, až bezbolestně přistál na kamenné chodbě.

„P-potlačovací kouzlo,“ prskala Hermiona, když ji Ron zvedl na nohy. K Harryho zděšení, už ale vůbec nevypadal jako Bellatrix. Místo toho tam stála v příliš velkých hábitech, pomočená, ve své obvyklé podobě. Ron už měl zase zrzavé vlasy a žádné vousy. Uvědomili si to, když se na sebe dívali a sáhli na své tváře.

„Zlodějův pád!“ řekl Griphook, když se škrábal na nohy a díval se na vodu na kolejích, která jak Harry nyní pochopil, nebyla jen tak obyčejná. „Smývá jakékoliv kouzlo! Ví, že v bance jsou zloději, použili ochranná kouzla!“

Viděl, jak Hermiona kontroluje, zda stále má malý batoh a spěšně strčil ruku pod bundu, aby se ujistil, že pořád má neviditelný plášť. Pak se otočil na Bogroda, který ohromeně třásl hlavou.

„Zlodějův pád zřejmě smyl i kletbu Imperius.“

„Potřebujeme ho,“ řekl Griphook, „nemůžeme vejít do trezor bez skřeta z Gringgotovy banky. A potřebujeme také břinkot!“

„Imperio!“ řekl znovu Harry a ozvěna zopakovala jeho hlas kamennou chodbou. Opět pocítil prudký pocit ovládání, které proudilo z jeho hlavy do hůlky. Bogrod se znovu podřídil jeho vůli. Jeho zmatený výraz se změnil do zdvořile lhostejného a Ron spěšně zvedl koženou kabelu s kovovými předměty.

„Harry, myslím, že slyším, jak sem někdo jde!“ ozvala se Hermiona. Namířil Bellatrixinu hůlku na vodopád a vykřikla: „Protego!“ Viděli, jak ochranné kouzlo přerušilo proud očarované vody, která tekla do chodby.

„Dobrý nápad,“ řekl Harry, „veď nás, Griphooku!“

„Jak se pak odsud dostaneme ven?“ zeptal se Ron, když pospíchali za skřetem do tmy. Bogrod za nimi těžce oddechoval, jako starý pes.

„To budeme řešit, až na to přijde řada,“ odpověděl Harry. Snažil se poslouchat. Měl dojem, že poblíž slyšel něco cinkat. „Jak je to ještě daleko, Griphooku?“

„Už jen kousek, Harry Pottere, už jen kousek...“

A když zahnuli za roh, spatřili něco, na co byl Harry připravený, ale co je stejně donutilo okamžitě se zastavit.

K zemi byl přímo před nimi připoután obrovský drak a hlídal vstup do čtyřech nebo pěti nejhlubších trezorů. Dračí šupiny po dlouhém věznění v podzemí úplně vybledly a roztřepily se. Oči měl mléčně růžové, na obou zadních nohách měl obrovská pouta, ze kterých vedly tlusté řetězy ke gigantickým hřebům, zatlučeným hluboko do skály.
Kdyby roztáhl obří špičatá křídla svinutá k sobě, kompletně by zaplnily celou místnost. Když se na ně otočil svojí příšernou hlavou, zařval takovým hlasem, že se skála zachvěla. Otevřel tlamu a vyslal na ně plameny, které je donutily rychle utéct zpět do chodby.

„Je napůl slepý,“ oddechoval těžce Griphook, „ale o to víc strašnější. Ale i tak jej umíme ovládat. Ví, co může čekat, když přichází břinkot. Dejte mi ho.“

Ron mu podal kabelu a skřet z ní vytáhl malé kovové nástroje. Když s nimi zatřásl, vydávaly ohlušující zvuky, jak když se kladivem uhodí do kovadliny. Griphook jim je rozdal, Bogrod si svůj pokorně převzal.

„Víte, co dělat,“ řekl Griphook Harrymu, Ronovi a Hermioně. „Až uslyší tyhle zvuky, bude čekat bolest, takže ustoupí a Bogrod se musí rychle dotknout dlaní trezoru.“

Znovu vyšli za roh. Třásli břinkotem a zvuk se mnohokrát zesíleně rozléhal po skalnatých stěnách, takže Harrymu téměř trhal uši. Drak znovu hrozivě zařval, ale pak ustoupil.
Harry viděl, jak se třásl, a když se přiblížili, spatřil na jeho hlavě obrovské jizvy po ranách. Hádal, že draka naučili, aby se bál rozpálených mečů, když slyšel břinkot.

„Řekni mu, aby se rukou dotkl dveří!“ popohnal Griphook Harryho, který namířil hůlkou na Bogroda. Starý skřet ho poslechl a dlaní zatlačil na dřevo. Dveře do trezoru se rozplynuly a ukázaly vchod jako do jeskyně, který byl od podlahy až ve stropu naplněn zlatými mincemi, poháry, stříbrným brněním, kůži neznámých tvorů, některých s dlouhými ostny, jiných s padlými křídly, lektvary ve zdobených lahvičkách a lebkách s korunami.

„Rychle, hledejte!“ křikl Harry, když bleskurychle vběhli dovnitř trezoru.
Popsal Ronovi a Hermioně mrzimorský šálek, ale pokud by byl v trezoru schovaný jiný viteál, pak neměl tušení, jak bude vypadat. Téměř neměl čas na to, aby se otočil, když se za nimi ozvalo ohlušující lupnutí. Dveře za nimi se znovu objevily a zavřely je uvnitř trezoru do úplné temnoty.

„To nevadí, Bogrod nás pak odsud dostane!“ zařval Griphook, když Ron překvapeně vykřikl. „Nemůžete rozsvítit hůlky? Rychle, nemáme moc času!“

„Lumos!“

Harry posvítil hůlkou na trezor. Její světlo se odráželo na třpytivých klenotech. Na jedné poličce uviděl falešný Nebelvírův meč přivázaný řadou řetězů. Ron s Hermionou také rozsvítili své hůlky a zkoumali hromadu předmětů ležících před nimi.

„Harry, mohl by tohle být – aargh!“

Hermiona vykřikla bolestí, Harry se na ní otočil s hůlkou právě včas, aby zahlédl, jak jí z ruky vypadl zdobený pohár. Jakmile dopadl na zem, rozmnožil se do spršky pohárů, takže o vteřinu později byla podlaha kolem pokrytá stejnými poháry, aniž by mohli rozpoznat původní.

„Spálil mě!“ zasténala Hermiona a sála si popálené prsty.

„Přidali sem dvojné kletby a kouzlo Flagrante!“ křikl Griphook. „Čehokoliv se dotknete, vás spálí a následně se rozmnoží. Ale kopie jsou bezcenné – a pokud se jich budete pořád dotýkat, rozmnožující se zlato vás zavalí k smrti!“

„Dobře, takže se ničeho nedotýkejte!“ pronesl Harry zoufale, ale jakmile to vyslovil, Ron omylem šlápl na jednu z kopií poháru a s výbuchem se okamžitě objevilo dvacet dalších. Ron poskakoval na místě, část nohy měl spálenou po dotyku s horkým kovem.

„Zůstaň stát, nehýbej se!“ řekla Hermiona a podepřela Rona.

„Jenom se koukejte kolem!“ křikl Harry. „Pamatujte, že ten šálek je malý, ze zlata. Je na něm vyrytý jezevec a má dvě ucha – nebo jestli neuvidíte něco s Havraspárovým symbolem, orlem – “

Namířili své hůlky do každého koutku i štěrbiny a opatrně se otáčeli na místě. Bylo téměř nemožné ničeho se nedotknout. Harry způsobil ohňostroj falešných galeonů, které se na zemi přidaly k falešným pohárům, takže nyní nebylo téměř kam šlápnout. Zlato kolem žhnulo, v trezoru byly horko jako ve výhni. Světlo z Harryho hůlky ozářilo štíty a skřetí helmy na poličkách sahajících až ke stropu. Zvedal světlo výš a výš, až konečně našel předmět, kvůli kterému po poskočilo srdce a zachvěla se mu ruka.

„Je támhle, támhle!“

Ron s Hermionou na něj namířili své hůlky, takže zlatý šálek se rozzářil třemi směry. Šálek, který patřil Helze z Mrzimoru, jenž měla Hepziba Smithová, které ho ukradl Tom Raddle.

„Jak se sakra dostaneme tam nahoru, aniž bychom se ničeho dotkli?“ zeptal se Ron.

„Accio šálek!“ vykřikla Hermiona, která v zoufalství evidentně zapomněla, co jim Griphook říkal v průběhu plánování.

„Zbytečné, zbytečné,“ zavrčel skřet.

„Takže co budeme dělat?“ řekl Harry a pohlédl na skřeta. „Jestli chceš ten meč Griphooku, tak nám budeš muset pomoct víc než – počkat! Můžu se toho dotknout mečem? Hermiono, podej mi ho!“

Hermiona zašmátrala ve svém hábitu, vyndala malý batoh, chvíli se v něm přehrabovala, až z něj vytáhla zářící meč. Harry ho chytil za rubínovou rukojeť a ostřím se dotkl nejbližší stříbrné lahvičky a ta se nerozmnožila.

„Kdybych mohl nabrat ten šálek na meč – ale jak se k němu dostanu?“

Polička, na které šálek ležel, byla mimo dosah i pro Rona, jenž z nich byl nejvyšší. Horko z očarovaného pokladu narůstalo a Harrymu po čele stékal pot, jak se snažil vymyslet, jak šálek získat. Pak za dveřmi zaslechl dračí řev a zvuky lomozu a řinčení byly slyšet víc a víc.
Byli teď opravdu v pasti. Ven se mohli dostat jen dveřmi, ke kterým očividně mířila horda skřetů. Harry pohlédl na Rona a Hermionu, jimž se ve tváři zračila hrůza.

„Hermiono,“ domáhal se Harry, jak lomoz za dveřmi narůstal, „musím se dostat tam nahoru, musíme se ho zbavit – “

Zvedla hůlku, namířila ji na Harryho a zašeptala, „Levicorpus.“

Harry se vznesl kotníkem do vzduchu a zasáhl stříbrné brnění, z kterého okamžitě vystřelily kopie, jako žhnoucí bílá těla a zaplnily už tak plný prostor. Ron, Hermiona a oba skřeti byli s výkřiky bolestí sraženi na další předměty, které se okamžitě rozmnožily. Byli napůl pohřbeni ve zvedajícím se přílivu vařícího se zlata, křičeli a snažili se dostat ven, když Harry projel hrotem meče skrze ouško Mrzimorského šálku a nabodl jej na ostří.

„Impervius!“ zaječela Hermiona ve snaze bránit sebe, Rona i skřety před hořícím kovem.

Ale pak zatím nejhrůznější výkřik donutil Harryho, aby se ohlédnul. Ron s Hermionou ponořeni po pás ve zlatu se snažili zachránit Bogroda, který klouzal do pokladu. Ale Griphook už zmizel z dohledu, čouhaly z něj pouze konečky prstů.
Harry je popadl a zatáhl. Popálený skřet se se zaskučením vynořil.

„Liberacorpus!“ zahřměl Harry a s Griphookem přistáli na vařícím se zlatě a HarrymuHarrHaH
vyklouzl meč z ruky.

„Chytněte ho!“ zařval Harry a snažil se odolat bolesti škvařícího se kovu na své kůži. Griphook mu znovu vylezl na záda, odhodlán vyhnout se nadouvající se mase vřelých rudých předmětů. „Kde je meč? Byl na něm ten šálek!“

Lomoz na druhé straně trezoru už byl téměř ohlušující – bylo pozdě –
„Támhle!“

To Griphook jej spatřil, Griphook se za ním vrhnul a v ten moment bylo Harrymu jasné, že skřet nikdy nečekal, že by dodrželi slovo. Jednou ruku se pevně držel Harryho vlasů, aby měl jistotu, že znovu nespadne do moře horoucího zlata a druhou rukou Griphook popadl rukojeť meče a strhnul jej mimo Harryho dosah.

Maličký zlatý šálek navlečený na oušku vylétl do vzduchu. Se skřetem na zádech po něm Harry skočil a chytil je. Ačkoliv cítil, jak mu propaluje ruce do masa, nepustil jej. Držel jej, když mu z dlaně vyskočilo bezpočet dalších Mrzimorských šálků, které na něj padaly. Vchod do trezoru se znovu otevřel a Harry cítil, jak s Ronem a Hermionou kloužou na lavině hořícího zlata a stříbra ven do vnější místnosti.

Harry téměř nevnímal popáleniny na celém těle, ani další a další kopie šálku, které na něj padaly. Zastrčil jej do kapsy a natáhl se, aby znovu získal meč, ale Griphook byl pryč. V momentě, kdy byl v bezpečí, sklouzl z Harryho ramenou, skočil do davu skřetů kolem a s křikem:

„Zloději! Zloději! Pomoc! Zloději!“, mával mečem. Zmizel uprostřed postupujícího davu, který jej beze slova přijal a v němž všichni drželi dýky.

Harry uklouzl na hořícím zlatě a když se vydrápal na nohy, bylo mu jasné, že jediná cesta ven, vede skrz.

„Mdloby na vás!“ zahřmel a Ron s Hermionou se k němu přidali.
Jiskry červeného světla vylétly do davu skřetů a někteří z nich se skáceli na zem. Další ale postupovali k nim a Harry viděl, jak zpoza rohu vyběhlo několik čarodějů.

Uvázaný drak znovu zařval a vlna plamenů přeletěla přes skřety. Kouzelníci se svíjeli bolestí a prchali zpátky. Harryho náhle něco napadlo, inspirace nebo možná šílenství. Namířil hůlku na tlusté okovy, které poutaly zvíře k podlaze a zařval:

„Relashio!“

Okovy s hlasitým úderem povolily.

„Tudy!“ zařval, stále házel omračující kletby na skřety za nimi, ale běžel k slepému drakovi.

„Harry – Harry – co to děláš?“ vykřikla Hermiona.

„Rychle, vylez nahoru, na něj – “

Drak si stále ještě neuvědomil, že je volný. Harryho chodidla nalezly záhyb na jeho zadních nohou a vyšvihl se na drakova záda. Jeho šupiny byly tvrdé jako ze železa. Vůbec se nezdálo, že by si ho všiml. Natáhl ruku, Hermiona vyskočila k němu, Ron se vyšplhal za nimi a vteřinu nato si drak uvědomil, že už není připoutaný.

S řevem kus ustoupil, Harry se zabodnul do kolen a držel se šupin tak pevně, jak dovedl. Křídla se rozevřela, srazila k zemi vřískající skřety jako kuželky a vznesla se do vzduchu. Harry, Ron a Hermiona mu leželi na zádech. Odřeli se o strop, když se drak vrhnul k ústí chodby, zatímco skřeti na něj začali vrhat dýky, které se odrazili od jeho slabin.

„Nikdy se odsud nedostaneme, je moc velký!“ vykřikla Hermiona, ale drak znovu otevřel tlamu a vychrlil oheň, který dosáhl až do tunelu, v němž se hlasitým rámusem zřítili podlahy i stropy.
Drak si s obrovskou silou probojovával cestu ven. Harry měl pevně zavřené oči proti horku u prachu, ohlušen z padajících kamenů a drakova řevu. Dokázal se pouze držet jeho zad a každou chvíli čekal, že ho setřese dolů. Pak zaslechl Hermionu, jak křičí:

„Defodio!“

Pomáhala drakovi zvětšit chodbu a ničila strop, zatímco drak se snažil letět vzhůru na vzduch, pryč od vřískajících a řinčících skřetů. Harry s Ronem ji napodobili dalšími kouzly, až se strop zřítil. Proletěli nad podzemním jezerem a řvoucí zvíře nad ním nejspíš ucítilo prostor a svobodu.
Za nimi se ozýval drakův dusot, klapot ostnatého ocasu, rány z hromady kamenů, obrovských padajících stalaktitů a řinčení skřetů bylo stále tlumenější a tlumenější, zatímco před nimi si drak stále probíjel cestu chrlením plamenů –

Až konečně, spojenou silou jejich kouzel a drakovy brutální síly si probili cestu do mramorové síně. Skřeti i kouzelníci s řevem prchali do úkrytů, když drak konečně získal prostor plně roztáhnout křídla. Otočil ostnatou hlavu směrem k chladnému vzduchu, který cítil za branou a vznesl se vzhůru s Harrym, Ronem i Hermionou na zádech.

Prorazil bronzové dveře, které vyletěly z pantů a kymácivě vletěl do Příčné ulice a odrazil se k obloze.

275 komentářů:

«Nejstarší   ‹Starší   201 – 275 z 275
Unknown řekl(a)...

Hmm,.. teda na tu 2. pulku 26. kapitoly mi moje EN znalosti nestači,... (hlavne mi uniklo jak to vlastne skončilo s tim mečem) celkem vam rozumim ze to trva prelozit dele nez jine kapitoly,..
ale z toho co jsem porozumel tak uz konecne konci to nekonecne šlapani vody a jde se do akce,...

Anonymní řekl(a)...

Super! Fakt úžasné! Jen tak dál!

Anonymní řekl(a)...

Hej co je? Kde je zbytek nějak zahálíte ne?

Anonymní řekl(a)...

To 16.06: Inu...napad� m� jen to, �e kdy� oni jsou pomal� jak z�cpa, tak ty mus� byt rychl� jak sra... n�dhero

Anonymní řekl(a)...

ahojec decka!nevite nahodou kde by se na netu dal sehnat anglicky original? dikec moc ICQ212671380.jinak fakt respect fenix tym;-)

Anonymní řekl(a)...

Rychle pridejte koneec!! Uz se nemuzu dockat, je to SUPER!! :-*

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za pěkný překlad.....
nechci znervozňovat,ale konkurent HP7 CZ má dovču a prý najede na více kap. za den....vy jste momentálně najeli na 1 kap./den....z toho vyplývá,že by Vás mohl do 10.8. předstihnout...a to by mne štvalo...na to,že překládá sám....Vás ne???
ps: 3 ,,konkurent´´ je u 25. :)
Ještě 1 dík a hodně zdaru.Tomáš

Anonymní řekl(a)...

ahojky jste vazne super... ale z toho cekani me asi klepne... mno, ale chtela sem se taky zeptat, jak uz tu nekdo psal o stahnuti hp7 v anj... aspon neco bych treba prelouskala napiste prosim na icq 217 631 347 dikec

Anonymní řekl(a)...

Kdy večer??? večer už je...:D:D:D..ste fakt dobři...to se musi nechat

Anonymní řekl(a)...

muzu se zeptat kolik kapitol jeste zbyva do konce?? =P

Anonymní řekl(a)...

Díky za překládání, je to supr:)

Anonymní řekl(a)...

Až na tu pomočenou Hermionu super:D

Anonymní řekl(a)...

Ahoj. Nekde u kapitoly 12 jsem ztratila nervy a vrhla se na anglickou verzi, vcera jsem HP docetla. A tak velke diky patri, paradoxne, Vasemu pomalejsimu prekladani, nic jineho by me k precteni originalu asi nedokopalo :-)))).I tak Vam chci podekovat krasny preklad, ktery si s chuti "doctu dozpatku". Uz se tesim, az vyjde souborne vydani, koupim si ho mezi prvnimi (tedy doufam ze vyjde).AngelicGarden

Anonymní řekl(a)...

mám pocit že tahle kapitola není úplná :) ale jinak fajn:)

Anonymní řekl(a)...

ja vas uplne chapu a jew to snad jasny ze jsou prazdniny a vy nebude delat preklad denne a tem nedockavcum radim si stahnout original hp7 a at si to prelozeji sami!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Anonymní řekl(a)...

Nechte už těch keců, proč jim to tak trvá. Všichni víme, že to není žádná sranda přeložit, zvláš
´t do takovýhle skvělý čtivý podoby. Za což ti moc a moc díky fénixi. Copak nechápete, že ty lidi mají i vlastní život a jiné činnosti než tenhla překlad? Překládají ve svém volnu, jenom pro vás a bez nároku na odměnu. Oni si to očividně nepotřebujou přeložit, klidně si to mohli přečíst v angličtině a na vás se vybodnout. Tak pochopte, že kromě překládání harryho se starají o jiné věci. Chodí do práce, spí, jedí, prožívají i svůj vlastní život a když část svého volna obětovali, aby nám neangličtinářům umožnili přečíst si knihu ještě letos, tak za to buďte vděční. Já vím, že se všichni třesete na pokračování. Já se taky každých pět minut koukám, jestli to už nenaskočilo. Ale buďte trpělivější. Nechte je taky trochu žít. Přece nebudou celou dobu zavření doma u počítače s harrym. Nevím, kdo z vás by se takhle obětoval.

Jste vážně strašně super a moc moc vám děkuju, že jste u toho vydrželi tak dlouho. Jste fakt skvělí. Vydržte a pls nenechte se deptat od těch nevděčnejch nedočkavců.

Jste rychlí, skvělí překladatelé a moc a moc vám fandím

Anonymní řekl(a)...

Pre tych co pisu " co to s vama je, nejako spomalujete, ja uz chcem dalsiu kapitolu , kedy bude dalsia kapitola atd. skuste si to prekladat samy a nie kritizovat a pytat sa dookola to iste !!! ... ja som velmi vdacny zato ze fenix tym pracuje na preklade a ze ich to bavi aj ked zadarmo :) len tak dalej :))

Anonymní řekl(a)...

Prosím můžete mi někdo říct jak je to s tou 26.kapitolou???proc je tam napsáno 3.část???je ta kapitolka celá nebo ne?ja to nectu zatim jen tisknu...prosim muzete mi poradit? :) díky

Anonymní řekl(a)...

Vy jste nějak zpomalili tempo, ne?

Anonymní řekl(a)...

vy jste uplne ale uplne nevdecnici budte radi ze to prekladaji byt na jejim miste tak bych se na vas vysral

Anonymní řekl(a)...

hele h;avne neser tigra a nechajte ich prekladat, uvedomujete si niekedy ze prelozit niektore casti bez toho aby to posrali da zabrat a ze maju tiez prazniny????
ja uz mam tiez chute siahnut po originali ale viem ze na to mi moja anglina nestaci. a musim suhlasit, tie mena su lepsie v povodnej verzii lenze berme do uvahy ze to citaju aj neanglicky hovoriaci a deti. a opakujem: NESERTE ICH, KED SA VAM NEPACI, MOZTE IM POMOCT A NEFRFLAT! Respect fenix tim, ze sa vam tym che zabijat cas. kebyze je to aj po fr tak vam rada pomozem ale nie je, tak drzim hubu a cakam...
v kazdom ohlade ZASNEM, ZE SA VAM VOBEC CHCE.
a ak sa este nejaky slovak bude stazovat na CESKE VERZIE MIEN, NECH SI UVEDOMI, ZE CESI TO PISU JEDNODUCHO INAK A NECH TO RESPEKTUJE. a ked to nezvlada, nech si to cita v slovenskej verzi.

Anonymní řekl(a)...

skoda ze tie kapitoly davaju po kuskoch mohli by dat celu naraz bolo by to tak lepsie teraz newem ci su uplne alebo nie :O)))

Anonymní řekl(a)...

Už aby to bylo. Chci si konečně přečíst co řekne Brumbál Harrymu na King`s Cross. Jinak dík

Anonymní řekl(a)...

Nemusite psat kazdemu kdy bude dalsi kapitola staci kdyz to napisete pod kapitolu, ktera konci. Dle vasich komentaru to vypada jako by vas to prestavalo bavit a prerostl vam ten preklad pres hlavu. Nicmene si uzijte prazdniny a urcite nesedte u pocitace porad. Skodi to zdravi a zvysuje to nervozitu.

Anonymní řekl(a)...

Chci podekovat tymu za preklad, jste fakt super!!!

Marwinek řekl(a)...

Bhéééééééé mě se chce už spááát ale svědomí mi to nedovolí... chci číst...

Unknown řekl(a)...

Už se nemohu doškat, ohlodavam stul,... dufam že nejste jak MA-team,.. ti když napíšou dnes večer, mysli až dalšího dne po púlnoci

Anonymní řekl(a)...

to bude asi tim že ji Fenix team ještě celou nepřeložil:D přečti si to zelený nahoře:D

Anonymní řekl(a)...

Ahoj ,díky za překlad. Kde se dříve mluvilo o tom mrzimorském šálku z trezoru? To mi uniklo.

Anonymní řekl(a)...

nemaj meč!!! tak to je konec:((

ivik.bublik řekl(a)...

hustota!!!! je tak dál :)))

Anonymní řekl(a)...

Wau. Ten konec kapitoly je hustej. Jsem necekal, ze odleti na drakovi. Doufam, ze brzo bude pokracovani.. :)

Anonymní řekl(a)...

fakt diky

Anonymní řekl(a)...

vdaka chlapci je tam vobec nejaka zenska?

Anonymní řekl(a)...

KONEČNĚ KOMPLETNÍ KAPITOLA.
BOHUŽEL PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE KDYŽ TRVALO CELÝ DEN DÁT SEM JEDNU KAPITOLU A TÝM NAVÍC ZVEŘEJNIL, ŽE JSOU PRÁZDNINY, TAK NEBUDOU U PC NONSTOP, TAK DNES UŽ ASI NEBUDE ANI ČÁST NIČEHO DALŠÍHO. ŠKODA,ŽE TAK ZPOMALILI, KDYŽ PŘÍBĚH GRADUJE.ALE DÍKY BOHU A FENIXŮM ZA TO CO DOSUD UDĚLALI.

Anonymní řekl(a)...

nazdar vsetkym dufam ze aspon 1. cast 27 kapitoli bude dnes pretoze si neviem predstavit ako znicia tu salku ked im ten maly parchant zobral chrabromilov mec ja by som ho este v trezore lestrangovych zabil ved on ich aj tak stale len klamal a oni si to aj mysleli kazdopadnevelka vdaka za preklad =)) ale kebyze som cech tak vam pomozem s prekladanim a chcem takto vyzvat cechov nie ze by so ja nic nerobil ja sa to snazim prekladat do slovenciny , no k tomu vyzvaniu =)) skuste sa k fenixom pridat asppon taky 10 a kapitoli sa tam budu len a len sypat diki aj ked viem ze sa na to vsetci vybodnuu ze ?? =DD

LukášK řekl(a)...

tak uz chapu:
http://hp7-deathlyhallows.blogspot.com/
Harry Potter a Relikvie smrti

cuca řekl(a)...

Parádna kapitolka.... :) A konecne hotova....
Uz sa vazne neviem dockat dalsej.... Akoze som zvedava co budu robit teraz na chrbte draka.... :)

Anonymní řekl(a)...

cau jste skvelí jen jsem se chtěl z eptat kdy bude kapitola 27. dík

Anonymní řekl(a)...

Moc díky, je to super!!! Jste perfektní překladatelé, jen tak dál!!!!

Unknown řekl(a)...

Zda se mi celkem divný, že za den přeložíte jednu kapitolu..na to, že vás je na to přes 11..a to jsem myslel, že to chcete mít přeložený co nejdřív..takhle to vypadá, že vám jde spíš o návštěvnost..no ja nevím..jak to myslíte poznám podle toho, jestli tenhle komentář smažete a nebo ne..jinak přeju pevný nervy při překládání;)...

Anonymní řekl(a)...

nejsem sedmou knihou nadšená, zdá se mi hodně "vyvatovaná" a přesto jsem na vašich stránkách 20x denně, protože přestat číst se prostě nedá. A jít spát v půli kapitoly už vůbec ne. A drakovi svobodu přeji, ochránce zvířat na skřety :o)))

Marwinek řekl(a)...

Ale meč maj pryč dyliny... sviňák Griphook...

Anonymní řekl(a)...

hej vsici uz maj prectenou 27 kapitolu, tak je zbytecny to prekladat...je to z tohohle webu:http://hp.jaknato.com/...tak dite rovnou na 28,ne? ;-)

Anonymní řekl(a)...

hrozne se mi libi kdyz nekdo napise: Juchuuu mam prvni komentar!! a ten komentar je uprostred:D:D (diky za preklad!)

Anonymní řekl(a)...

wow, to s tim drakem =O zacina to mit grady.... jen nevim, co si pocnou bez toho mece.... :( kail.

Anonymní řekl(a)...

Díky za kapitolu, ale překladatelů je u vás 12 a máte dnes stejnou rychlost ja HP7 CZ a ten ještě k tomu začíná překládat v 5 odpoledne a navíc má větší kvalitu, tak se na mě nezlobte, ale myslím, že se flákáte.

Anonymní řekl(a)...

Caute vseci dekuju Fenix tymu moc za preklad!! pro ty co chcou 27 kapcu vo neco driv http://hp.jaknato.com

Zeppelin řekl(a)...

no tak nevim griphook jim utek ale myslim si ze by ho mohli vypátrt pomocí zhasínače který dostal ron od brumbála dostali by se k nemu podobne jako ron k harrymu a hermione... a ziskali by zpatky godrikuv mec..

Anonymní řekl(a)...

já chci nášup hamham 27kap:-)

Anonymní řekl(a)...

je to prostě super ...už se těšim na další kapitolku ....doufám že bude brzo

Anonymní řekl(a)...

to Fénix:
Nemyslím si, že by pro vás byl až takovej problém hodit na začátek stránky info o tom, kdy ASI tam hodíte další kus kapitoly, popř. kapitolu celou. Nikdo po vás nechce přesně minutu, ale jesi dopolko, kolem oběda, večer do sedmi nebo do půlnoci.. pak tu u toho lidi seděj celý hodiny a kolikrát zbytečně, když tam konec kapitoly dáte třeba až další den.. no nic, jen můj názor, ale věřte že by to snad VŠICHNI ocenili (to je přece jasný už z komentářů!!!) Jinak je fajn co děláte, já si přeložila jen epilog a i tak mi to zabralo celý odpoledne :D Tak pa, Kája

Anonymní řekl(a)...

A JÁ MYSLEL ŽE LEVICORPUS JE NEVERBALNI ZAKLINADLO(ALESPON JE TO UVADENE V CELEM 5.DILU HARRY POTTERA)ale což...

Anonymní řekl(a)...

cauky:-Dja vim ze sme hrozny,ale nemohly byste napsat,jestli bude dalsi kapitola este dneska?abych zase neusla u pocitace...dik moc:)

Anonymní řekl(a)...

Chci hrozně moc pochválit, že píšete celé to dílo do odstavců. V jednotném textu by to bylo takové nepříjemnější. Hrozně moc chválím Vaše nadšení!!! Jste skvělí!

Anonymní řekl(a)...

Mistnost byla smazana.

tolik k spamovacimu chatu :-D

Anonymní řekl(a)...

Jen tak dál.

Anonymní řekl(a)...

nevím teda když nám skoro všechno zakážete co sem máme pak psát =(jen že ste dobrý ale to už polevuje ...nic proti=)

Karrotka řekl(a)...

Ahojky, tak v první řadě bych vás chtěla hrozně moc pochválit, za stále se zlepšující kvalitu překladu. Za druhé bych chtěla moc a moc poděkovat, že to pro nás, lenochy, kteří jsme líní to číst v Aj, překládáte.:) A nakonec bych se chtěla zeptat, kolik je celkem kapitol, abych věděla, ve které části knihy tak zhruba jsme? Předem moc díky:)

Anonymní řekl(a)...

To Kája: Já si zase myslím, že kdyby ti lidi, co u toho sedí hodiny a hodiny a nesmyslně si tak krátí prázdniny, šli něco dělat a podívali se sem třeba každý večer v osm, tak budou určitě více spokojeni, než teď, nemyslíš? Můj názor... Fénixové jsou taky jen lidi a chtějí si užívat volna a sluníčka a ne jen sedět u PC. To, že vy ostatní jste z toho čekání znudění a nakvašení, je jen váš problém a nikoho to nezajímá. Buďte rádi, že si HP 7 přečtete do konce prázdnin a nebudete muset čekat do Vánoc, možná i déle. Měli byste Fénix týmu děkovat a ne jim vyčítat, že nedodávají kapitoly, dělají to pro zábavu a nic za to nechtějí, měli byste být vděční!! Já bych s překladem pomohla, ale opravdu nemám chuť si zničit volné dny čučením do obrazovky, proto máte můj obdiv, opeřenci! ;)

Anonymní řekl(a)...

Super práce, ale mohli byste sem dávat, jetli bude ještě dnes další kapitola. Abychom věděli, jestli máme čekat nebo jít spát. Je to jen takoí nápad. Jinak jste super. Moc vám děkujem a určitě můžu mluvit za ostatní. No je to tak? =o)

Anonymní řekl(a)...

kapitol je 36+1 (epilog)btw, taky chválim ste DOBRÝ

Anonymní řekl(a)...

Podle mě mohli na Griphooka seslat kletbu imperius aby jim ten meč dal

Anonymní řekl(a)...

no jasne podme vyprovokovat cely fenix tym...a uz nam neprelozia ani jednu kapitolu....to budete mat vstcieste vacsie nervy ako teraz ri cakani....ja na tejto stranke visim nonstop ci nieco nepribudlo,ale radsej si pockam akoby to nemal preklad nikdo....dakujem fenix tym:-)))

Anonymní řekl(a)...

len tak ma napadlo, ze ked ma byt dolezity snapeov patronus, nema to nieco spolocne so striebornou lanou, co ich priviedla k mecu?

Anonymní řekl(a)...

těch kapitol je 36

Anonymní řekl(a)...

hezký

Anonymní řekl(a)...

hezký

Anonymní řekl(a)...

hezký

Anonymní řekl(a)...

Maj víc štěstí než rozumu, akorád nevím, jak míněj zničit ten pohárek, když jim ten skřet vzal meč... to je ale napííííínavý!!! ZEMÍÍÍK

Anonymní řekl(a)...

Hele, a neni to moc jednoduchý dostat ze z banky pryč? Tak se zamyslete, stačí vylézt na draka a odpoutat ho z okovů, a je to...Nějaký podezřelý, ne?

Anonymní řekl(a)...

s tou 27.kapitolou by ste uz nemuseli otalat...skoro kazdy ju uz cital...posielala sa po nete...tazeeee ju mozte kludne pridat...

Anonymní řekl(a)...

Když jsem se poprvé setkala s Harrym Potterem, říkala jsem si, co může lidi bavit na nějakém šíleném týpkovi s rozlámanýmy brejlema, kterej umí čarovat.A dál jsem se tím nezabývala.Po pár letech jsem ale v nasi knihovne objevila tu zazracnou knihu, ktera se tak lisila od knih ktere jsem do te doby videla a cetla...obal byl pestre malovany a jiz na prvni pohled upoutal moji pozornost.Jake bylo moje prekvapeni, kdyz jsem si vsimla ze ta obemna kniha je o Harrym.A protoze sem o nem skoro nic nevedela, rekla jsem si, ze neni co ztratit a ze knihu mohu odlozit vzdycky.A prave tehdy me uchvatil ten dokonale propracovany pribeh, kde nic nemuselo bat tak, jak to na prvni pohled vypadalo a kde mnoho veci vypadalo lepe nez nase skutecnost(hlavne teda ty hostiny), tedy az do ctvrteho dilu, kdy se z pribehu pro deti zacinal pomalu stavat pekny krvak.Dika teto nahode, ze jsem potkala H.P. mi bylo umozneno zazivat neco o cem jsem jako mala snila...A to vse bylo okoreneno prubeznym cekanim na dalsi dily a tudiz i dohady doprovazejici tato cekani.A pak, kdyz jsem se dockala noveho dilu, byl tu sok...zemrel Sirius, tehdy, snad poprve, jsem si uvedomila jak moc si muze obycejne kniha podmanit cloveka.V na sleddujicim dile jsem byla nucena oplakavat Brumbala, kteremu jsem tak verila a doufala v nej.Posledni kapkou v mori je sedmy dil, kde to umira jako na ptaci chripku.Na jednu stranu jsem rada, ze uz je to posledni dil, protoze dalsi bych uz asi nerozdychala, ovsem na stranu druhou si prave kladu otazku-no a co bude dal?...pocituji jekousi prazdnotu, jako kdyby mi mel odejit nejaky blizky pritel...asi jsem vazne mrte trhla.Jeste bych chtela podekovat vsem co mi umoznili H.P.cist, tim nemysli jen J.K.R., ale i vsechny prekladatele, vydavatele, knihkupce a taky v neposledni rade moji mamce,ktera mi vzdy na Vanoce Harryho , ac s myslenkou, zda mi nema rezervovat misto na psychine a zacit zehlit sveraci kazajku,kupovala,aby tak uspokojila moje tuzby .No a to je nejspis vsechno, potrebovala jsem jen rict jak to citim...
P.S:tak letos, mami, je to naposledy!
Tak se tu mejte:-)

Anonymní řekl(a)...

Na prosto souhlasim s posledním komentářem až na to že já sem milovala tu knihu od prvního doslechu že něco takového vyšlo.
A myslím že to co prožíváme my všichni z H.P se nedá nijak popsat než Platonická Láska at milujeme jakoukoliv postavu v této knize

Anonymní řekl(a)...

díky, jen se mi někdy zdá, že tam jsou nepřesnoti.. jinak fakt super

«Nejstarší ‹Starší   201 – 275 z 275   Novější› Nejnovější»